Karate tiger 1: Neustupuj, nevzdávej se (1986)

První snímek, v němž se Jean-Claude Van Damme objevuje v ringu, je zároveň kuriózním momentem jeho kariéry. Nikoli jako hrdina, ale jako protivník, navíc ještě uvedený pod jménem Ivan Kraschinsky. Už takové jméno nepůsobí zrovna subtilně. Stereotyp „ruského bijce“ byl v osmdesátých letech natolik vděčný, že nepřekvapí jeho bezostyšné využití. Po premiéře však film narazil na vlažné až odmítavé přijetí. Důvod byl zřejmý. Místo vlastního rukopisu nabízí jen slepenec cizích motivů. Dějová linie šikanovaného mladíka následně směřujícího k velkému turnaji až příliš připomíná „Karate Kid“ (1984), zatímco chladný sovětský protivník jako by vypadl ze snímku „Rocky IV“ (1985). Technická stránka filmu sotva přesahuje minimum nutné k dokončení projektu. Kamera je nevýrazná, střih mechanický a herecké výkony často balancují na hranici nechtěné komiky. Scénář působí dojmem nedokončeného draftu. Logické vazby skřípou a motivace postav zůstávají nedotažené. Zvláštní kapitolou je zapojení „ducha“ Bruce Lee, kterého ztvárnil Tai Chung Kim. Co mohlo být vnímáno jako pocta, se ve výsledku mění v rušivý fantazijní prvek, jenž definitivně podkopává jakoukoli snahu o uvěřitelnost. Přesto nelze film odepsat zcela. Bojová choreografie, vedená Corey Yuen, má energii a řemeslnou kvalitu, které snímku dodávají alespoň částečnou hodnotu. Právě díky bojovným momentům dnes film přežívá jako kuriózní relikt. Typický příklad díla „tak špatného, až je vlastně zábavné“. A při zpětném pohledu je nutné uznat, že v rámci žánru vznikly později i mnohem méně snesitelné pokusy.

Strašidelná Hongkongská produkcia bola v osemdesiatkach celkom hitovkou medzi tínedžermi. Ak tomu nechcem veľmi ubližovať, môžem sa na to pozerať aj ako na poctu Bruce Lee a tým pádom pri hviezdení prižmúrim trošku obe kuladlá. Až do očí bijúca vedľajšia linka o tučnom amíkovi mala zrejme pôvodne vyznieť vtipne, ale pravda je, že až neuveriteľným spôsobom znižuje hodnotu celého filmu. Navyše jej patrí značná časť minutáže 🤢. A dám ešte jeden hejt. Karate filmy majú väčšinou nejaký pozitívny odkaz, ale keď Vám otec hlavného hrdinu zahlási, že “Koľkokrát som ti vravel, aby si sa nebil.” “Oci, ale ja som iba bránil kamaráta.” “Ale to nie je správne.”, tak o nejakom poučení môžeme hovoriť len ťažko. Dám nejaké pozitíva. Pocta Bruce Lee za jedna, choreografia súbojov za jedna, JCVD vo forme aj napriek blbému menu, že Ivan The Russian 😂😂😂, za jedna. No ale film sa spája s mojim detstvom, tak som ho chcel ohodnotiť a pripomenúť si na čom sme vyrastali. Stalo sa a ako píšem vyššie, prižmúril som obe oči, inak by som dal o jednu menej.

Začiatok legendárnej béčkovej VHS série, ktorý som si zo záujmu dohnal a musím konštatovať, že to bolelo. Dialógy, kostýmy, herci, všetko je tak béčkové a nechcene smiešne, že by som film zaarchivoval ako etalón 80kových hlúpych akčných filmov- už len samotný dej a scény, kedy mladého chlapca začne učiť bojové umenie duch Bruca Leeho :D to sú pre 5 ročných chlapcov pri televízoroch pamätné scény, ktoré vtedy hltali 100%ne navážno, no a keď si ich pozrú o 20 rokov tak sa nestíhajú čudovať, čo za pičovinu to v detstve pozerali :D Aby som ale nebol prehnane kritický, tak Van Damme je tu v mini roli ako ultra zlý ruský bojovník Ivan fajn, choreografia niektorých bojových scén nie je na zahodenie a stavím sa, že veľa mladých detí a chlapcov tento film mohol priviesť k bojovým umeniam a spraviť z nich reálnych zápasníkov. Plus teda nechcená zábavnosť fungovala, čiže pobavené 2* dávam s čistým svedomím, 65 percent je ale určite hlavne z nostalgie užívateľov, z ktorých drvivá väčšina videla Karate Tigra v detskom veku. 45%

No Retreat, No Surrender je akčný kúsok z 80-tych rokov, ktorý síce dnes pôsobí trochu naivne a miestami až úsmevne, no stále má svoje čaro – najmä pre fanúšikov retro bojových filmov. Príbeh o mladom nadšencovi karate, ktorý trénuje s duchom Brucea Leeho, aby porazil zlo v podobe mafie a ruského zápasníka (mladého Jean-Clauda Van Damma), má všetko, čo od tejto éry čakáte – aj to dobré, aj to zlé.
Dejovo film pôsobí nedotiahnuto a dialógy miestami ťahajú za uši. Postavy často konajú zvláštne a nie vždy logicky, no ak sa na to pozeráte ako na nenáročnú oddychovku, dá sa to prehltnúť. Navyše, celkové tempo filmu udrží diváka pri obrazovke a záverečný finálový súboj je skutočne highlightom celého filmu – napätý, dynamický a choreograficky dobre spravený.
Ak hľadáte niečo nenáročné s poriadnou dávkou nostalgie a trochu retro street atmosférou, No Retreat, No Surrender je film, ktorý si vás možno získa – aspoň na jedno pozretie. Nie je to žiadne majstrovské dielo, ale ako oddychový film na večer, keď nepotrebujete veľa rozmýšľať, úplne postačí
6/10

No, v těch deseti letech, nebo v kolika jsem to viděl poprvé, se Karate tiger pochopitelně jevilo jako podstatně lepší film, takže jsem jeho béčkovostí překvapený nebyl, ale zpětně mě zaujalo, že jde skoro o dětský film. Není divu, že mi v některých scénách splýval s Karate kid. K dospělejšímu tónu ho posunuly pokusy o mysteriózní atmosféru (bůhvíproč) a hlavně skvělý záporák. Jean-Claude Van Damme tu sice byl jen stěží mluvící námezdní síla, jenže je tak výrazný a zlý, že si ukradl celý film pro sebe. Jeho roznožky na provazech ringu si budu pamatovat asi až do smrti. Na většinu ostatního bych ale radši zapomněl.