Jedovatý břečťan (1992)

Velmi, velmi, velmi špatný film. Devadesátky byly krásná doba. Zvlášť pro nás, kdo jsme v nich vyrůstali. Vznikla v té době spousta krásných, dobrých filmů, na které do dnes vzpomínáme. TENHLE NE. Naopak, toto je vzor toho, co v devadesátkách bylo ve filmech špatně. Extrémně tupý a smysl nedávající scénář, podivný střih, zmatená dramaturgie, "erotika" bez jakékoli nahoty, vzrušení, napětí... Inu... bez erotiky. Překvapivě špatné herecké výkony, přestože zde hraje několik v budoucnu zajímavých hereček a herců. A ten scénář je tak tupý, že to zmíním ještě jednou. Neexistuje rozumný důvod tento film vidět, varuji. Nedívejte se na to.

Nevím, co se mi kdysi prohnalo hlavou, že jsem si tuhle "erotickou" kravinu musel stáhnout. Asi mě lákalo to vidět mladou Drew Barrymore s doufáním toho, že dostaneme možnost ji vidět v celé své kráse. Naštěstí si tenhle snímek už nepamatuji natolik, abych mohl lámat svou mysl tím, co ve filmu dělá Leonardo DiCaprio. Každopádně si až moc dobře vybavuji slizkou roli Toma Skerritta a jsem rád, že se tenhle béčkový herec díky svým kontraktům vyhýbá mému filmovému vkusu. Kdyby mě někdy napadlo zhlédnout další díly série, prosím, praštěte mě někdo, velmi silně!

Tento film nese na svých bedrech dvě obrovské lži. "Průlomová" role Drew Barrymore v "erotické" "thrilleru". A druhá je: "Hraje" Leonardo DiCaprio. Za prvé, Jedovatý břečťan není tak hloupý jak se zdá. Děj je o tom, jak si holka udělá kamarádku a ta (Drew Barrymore) začne pomalu ovládat její (Sara Gilbert) rodinu zevnitř. Zní to zajímavě. Matka má smrtelnou nemoc a Drew je tak pozitivní, že dá matce chuť do života. Otec je chlípník a Drew ho přitahuje. Drew to nevadí a ráda ho obšťastňuje. Sara Gilbert začíná být nervózní, protože se začne od své rodiny odcizovat. Dál už bych musel spoilerovat. Celkově je nejedná o špatný film. Herecky to všichni zvládají. Drew už není děvčátko z E.T. - Mimozemšťan, ale rozhodně se nejedná o "průlomovou" roli, protože tenhle film nikdo nezná, ani neznal ;-) Sara Gilbert je dobrá, i přesto, že její postava rozhodně nepatří mezi ty nejsympatičtější. Ano, málem bych zapoměl. Ten Leonardo. Ten je v celém filmu 5 vteřin a dělá stunt. To, že je napsaný v obsazení je pouze klamání zákazníka :D

Myslím, že tenhle soft thriller o holkách a pro holky je tak o patnáct dvacet procent podhodnocený (46%). Atmosféru má slušnou a příběh (i když nepříliš originální) je docela záživný; a kdo ví, jestli z jeho začátku nenačerpali inspiraci tvůrci ještě lepšího "holčičího" Foxfire s Angelinou o pár let později. Zmalovaná Barrymore sice vypadá jako parodie na panenku Barbie, ale Skerritt je fajn, Ladd se mi stabilně líbí (a jako depresivní souchotinářka permanentně navlečená v noční košili je nekrofilně sexy), ale ze všech nejlepší je skoro neznámá Sara Gilbert v roli nepůvabné, ukázkově zpruzené a samorostlé intelektuální náctky. Její obličeje a průpovídky nemají chybu a ona je taky ten hlavní důvod, proč jsem si Poison Ivy udržel až dodnes v paměti, i když jsem ho naposledy viděl ještě v minulém tisíciletí. A zajímavost: na několik vteřin se tu z dálky mihne i DiCaprio.

Nefalšovaný béčkový thriller o mladičkej sexi dievčine v podaní Drew Barrymore, ktorá sa nasťahuje do domu svojej kamarátky a snaží sa zviesť jej otca. Popritom používa rôzne intrigy, klamstvá a rozohráva hru. Lenže všetko je to len hodinu a pol dlhá porcia nudy, ktorá prekvapí svojimi hlúpymi zvratmi. Navrch je tu už len deravý scenár, veľmi zlé herecké výkony, otravná saxofónová hudba a ubohý pokus o erotické dusno. No, aspoň že tá Drew bola už vo svojich 17 taká sexbomba. Ale inak tento film nestojí za reč.