Jana (1935)
Sledovat Jana online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Jana
Jana je po smrti své matky nucena opustit rodnou ves, neboť její dům byl prodán. Marně hledá práci v okolí. Vysílenou dívku najde v lese mladý statkář Michael a vezme ji domů, kde hospodaří se svým starším bratrem Petrem. Jana se brzy zotaví a zůstane na statku jako hospodyně. Lehkovážný Michael ji svádí a Jana se do něho zamiluje. Michael je povolán na vojnu do Prahy, kde se oddává nevázanému životu. O peníze si píše domů a zamilovaná Jana mu je posílá ze svých úspor. Když však Michaela navštíví, přistihne ho s jinou dívkou. Zarmoucená Jana se vrátí domů. Po čase si oblíbí Petra a přijme jeho nabídku k sňatku. Brzy se jim narodí dítě a až do Michaelova návratu z vojny žijí klidným životem. Žárlivý Michael nařkne Janu z prodejnosti a zpochybní Petrovo otcovství. Po tomto obvinění Jana uteče i s dítětem a mezi bratry dojde k potyčce, při níž je Michael raněn výstřelem z pušky. Přizná pak Petrovi, že jeho nařčení bylo falešné. Petr se vydá za Janou. Naštěstí ji najde a jejich společný život může pokračovat.
Obsazení
Podobné filmy jako Jana
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (10)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Robert Land, rodák z Kroměříže, se během 20. let vyšvihl mezi stálice výmarských režisérů. Tvořil s Lilian Harvey, Liane Haid, Marlene Dietrich, Lil Dagover, Magdou Schneider a dalšími význačnými hvězdami. S přechodem na zvukový film neměl problém, "pouze" po roce 1933 ho dostihly rasové zákony a učinily tak jeho stoupající kariéře rázný konec. Jeho posledním filmovým útočištěm se stala trojice vícejazyčných verzí Jany, Sextánky a Panenky. Po té už pro něj nebylo místo ani v předprotektorátním Československu. Bohužel i jednotlivé jeho československé projekty provázela štvavá kampaň a stala se tak důkazem složitých politických poměrů v letech před 2. světovou válkou. Speciálním paradoxem byly ocejchovány obě verze Jany. Česká, s Helenou Bušovou, byla vnímána jako příliš sudetoněmecká, a německá, s Leny Marenbach, byla vnímána jako příliš česká. V Československu vadilo, že Land byl Němec (nacista) a v Říši, že Land byl Čech (žid). Tento lživý komplot byl zřejmě také hlavním viníkem faktu, že se film znovu objevil v distribuci až díky televizní premiéře 16. 2. 2011 a nebylo nikdy mezitím možné akceptovat ho jako přirozenou součást českého filmu a tedy i filmografií jednotlivých tvůrců. Helena Buschová zde vytvořila svoji jedinou titulní roli, Boháč zde debutoval po svém dabingu v Extasi a Štěpánek zde načal svou éru romantických hrdinů. Wilhelm Tauchen byl jediným hereckým spojníkem mezi oběmi verzemi. Z historického hlediska je velice zajímavé sledovat toto šumavské melodrama s kombinací folklóru vesnice, pouti i hlavního města. Po formální stránce působí poměrně rušivě jen nadužívání zatmívaček a roztmívaček, které jsou voleny po každém sebemenším dějovém twistu. Celkově je tedy možné kladně ocenit tento šumavský obrázek jako platnou součást českého zvukového filmu éry 1930-1945.
Zdroj: ČSFD.cz (2011-02-16)Klasické drama, které je sice koukatelné, ale také jsou v něm nedostatky. Pan Štěpánek jako vždy na výbornou, a proto přidáno dvacet k těm čtyřiceti za celý film.
Zdroj: ČSFD.cz (2018-04-20)V rámci žánru za 2,5.
Zdroj: ČSFD.cz (2018-01-21)Jeden z prvních filmů Fráňi Vajnera.
Zdroj: ČSFD.cz (2013-04-01)Překvapivě silný snímek. Milostný trojúhelník drží Zdeněk Štěpánek famózně. Pocity a emoce z tehdejší doby fungují i v roce 2011. 74%.
Zdroj: ČSFD.cz (2011-02-16)