Jakša: Nekompromisní operace (2022)

Tohle byl opravdu zvláštní film. Jako vážně, zda to lze brát jako lichotku ... snad na to přijdu do konce psaní komentáře. Protože tohle je jasná zábava, kterou by bylo chybou brát jinak. Zároveň je pravdou, kterou nelze popřít, že ty dvě hodiny utečou jako nic a celou tu dobu je sledování vážně fajn a nic v tom neruší. Jasný, všechno odhadnete už od začátku, ale tady se tomu dobře umetá cestička právě všema "atrakcema kolem", až to je jedno, ale zároveň těch kolotočů není zase tolik, aby to bylo otravný a chtělo se vám blinkat. A přestože je jasný, že tohle je vlastně poměrně přímý, film se snaží úplně zbytečně tvářit jako mnohem komplikovanější a chytřejší, než ve skutečnosti je. To je asi to jediný, co mě (lehce) štvalo. Protože jinak je tady všechno, co mám v podobných špionovinách vlastně moc ráda. Tak by asi bylo hloupý si na cokoliv stěžovat. Jak jsem zrovna psala u jiného filmu (mám já to ale dneska zajímavý výběr!), občas je jedno, jestli se během sledování cítíte jako v dost prošlapaných botách, dokud vás netlačí, což dost vadí, je to úplně jedno. A já byla velice spokojená i v těch starých křuskách. Neříká se náhodu, že ohledně "botové kultury" jsme jako Češi fakt hrozný? Hmm, až po napsání v předchozí věty mi došlo, že v tom případě je vlastně můj vkus ještě velká pohoda... 🤭🫶✌️

Západní divák musí udržet napnutou pozornost, aby v tom špiónském klubku mezi Jižní a Severní Koreou, Japonskem a odehrávajícím se v Číně neztratil nit, ale svižná režie bez velké východní přepjatosti, exotické neónové prostředí, přehledně rozlišené postavy i dynamické, divoce nastříhané akční scény mu v tom pomáhají. Bylo zajímavé podívat se (čistě popkornovou formou) na tým "M:I" agentů z druhého konce světa, kde nečekaně Japonci platí za záporáky. Za slabší 4 태극.

Po dnešním odpoledním fiasku jsem se rozhodl, že dám Korejcům možnost, aby si u mě napravili reputaci a pečlivě jsem si vybral akční snímek, přičemž jsem si dával pozor, aby se v žánru filmu v žádném případě neobjevilo slovo komedie. No, chtěl jsem akční záležitost a dostal jsem akční záležitost se vším, co už k takovým projektům patří. Scénárista a režisér v jedné osobě nepřišel s ničím výjimečným, protože příběh nepřinesl žádné inovace a naopak trpěl mnohými klišoidy, které nemálo zprůhledňovaly budoucí vývoj, takže různé scény, jež vysvětlovaly, jakým způsobem došlo k "nečekaným" zvratům, působily povětšinou komicky až nablble. Na druhou stranu musím uznat, že mají asijští poloostrované velmi pěkně propracovanou choreografii akčních scén. O to více mě pak mrzelo, že lépe neprokreslili jednotlivé postavy, které tím pádem působily značně plochým dojmem. Jenže... Chtěl jsem akční snímek, u něhož bych se mohl nenáročně pobavit, a přesně takový jsem i dostal, takže nemohu příliš frflat, ale výše zmíněné nedostatky mě nepustí k lepšímu hodnocení než ke slušnému trojhvězdí. / Poučení: Pokud chceš vidět, jak se Jihokorejci vypořádají s národy, s nimiž měli / mají problematické vztahy, jdi do toho.

Abych pochopil, o co v tomhle zmatku jde, mi trvalo tak hodinu a půl. Všichni aktéři se tváří krutopřísně vážně, občas se tam kdosi pomlátí, kdosi postřílí. Podrobnosti neposkytnu, nebylo mi jasné kdo je kdo a o co komu jde. Každopádně, po vypnutí mozku, se na to dalo dodívat. A ke konci to začalo dávat i smysl. (35%)

Für mich - 65%, - /ten hlavní Jakša, to byl absolutní neporazitelnej hrdina a ten děj byl o ničem jako dycky/, + /akce slušná a trochu jinej styl než jindy od Amíků/, hodnocení - korejský Mission Impossible, s dějem hodní - špatní - hodní vyhráli, nebylo to zas tak děsivý, ale rekordní taky ne, takovej solidní průměr