Jak se krotí krokodýli (2006)

Na rovinu přiznávám, že jsem nedával moc pozor (je to takový automatický ochranný mechanismus u novodobých českých filmů), ale jestli jsem to správně pochopil, tak se jedná o pokračování filmu Jak dostat tatínka do polepšovny s možným propojením na film S tebou mě baví svět. Jinými slovy jistota, jež nemůže zklamat. Jenže je tu problém: je jiná doba. Jiná doba a jiná nálada. Bolševici dokonale těžili z nálady a točili scénáristicky vybroušené skvosty podepřené mistrovstvím české herecké elity. Filmy měly něco, čeho se dnes nedaří za žádnou cenu dosáhnout: atmosféru. O tu se snaží i Krokodýli. A nutno říct, že ve srovnání s ostatní porevoluční tvorbou překvapivě úspěšně. Bohuže to nestačilo. Filmu něco chybí a já nemůžu přijít na to co. Možná jsem to já sám. Možná jsem už tak zatvrzelý morous, že prostě neroztaju. Hvězda dolů za výkon paní Holubové.

Tento web upadá. Najmä keď vidím ako sa stáva zameraným iba a len na moderné hovadiny a vymývače mozgov. Ak je nieco kravina dostane to tu pomaly 100%. Už len podla toho sa dalo čakať že nič také ako veselá zmysluplná komédia od hviezdy pôvodnej ČSK ( Československej Kinematografie ) sa tu neuchytí.
 
 
 
Starať sa o deti ?  Kto sa s tým unúval, robiť im program ? Čo som Netflix ? dopriať im dectvo ? Nechce sa mi, To sú dnšný rodičia, to je tá Gemerácia Z a bohužial aj časť mojej vlastnej ( Ypsilón som ). Dobrý film a 00 rokov nemá šancu mať dobré hodnotenie pretože ludstvo trpí masaovou demencou podporovanou generáciou Z. Lutujen genárciu Alfa, generáciu odchovanú tupími algorytmami. Máme nakročené k spoločnosti s filmu Idiocracy po Slovesnsky Absurdistan.
 
 
 
 
 
Aby to bola recenzia k filmu, tu je moje hodnotenie.
 
Ako sa Krokia Krokodíly je vesleá milá a pozotivne ladená tretia časť legendárne trilógie Českej režisérky a scenáristky Márie Poledňákovej. Komedia je milá, hravá, zdravá a má filmového ducha roku 2006. Nikto narodený po roku 2006 to  neocení.

Ani nádherné tatranské kulisy nemohou vylepšit tuto otravnou slátaninu. Jako asi všichni chápeme, že ve filmu pro děti se nebudou řešit integrály a derivace, ale tohle je hloupé a infantilní i na dětský film. Naprosto příšerná hudba a nesympaticky působící ústřední duo to podle mě spolehlivě posílají do odpadu.

Flatulence uhloprdného balzámu. Již dlouho se snažím o potomka. To mi nedávno zadeček zachvátila tak strašlivá agónie, až jsem si myslelo, že se zadařilo. V záplavě sentimentální nálady jsem dostalo chuť na nějaký přírodopisný film a volba padla právě na krokodýly (pro úplnost prozradím, že příčinou bolesti se ukázal býti zánět zevních bobidel, neboť se to v souvislosti s tímto snímkem zdá příhodné.) To jsem ovšem netušilo, že mne pravé trpeníčko teprve čeká. Zdá se, že s tím, jak vagína paní režisérky pomalu vysychala, bralo za své i její filmařské umění. Až je mi líto všech navštěvivších topořivých těles. Ale jenom těch, která patří mužům. Mohou je totiž mít i ženy, vy nevzdělané ovce! Bolelo. Bolelo moc. Bledověrná rotace skelné utěrky.

Na rodinnou komedii mi vždycky přišla vyvážená - řeší se krize v manželství, padnou slova jako "namazaná prsa" a ječící banda dětí se taky dá přežít ...hudba Dana Nekonečného a Pepy Vojtka mám rád, k tomu veselé scény, skvělý Václav Postránecký ...vadí mi asi jen nedořešený vztah mezi Vítkem a jeho rodiči