Já, padouch 4 (2024)

Asi stárnu, ale přijde mi, že je poslední dobou naprostá většina animáků založena na schématu dílčích rozkouskovaných mini-příběhů několika postav, tj. na začátku filmu se všichni rozdělí do skupinek, a zažívají každý něco zcela diametrálně odlišného. Aby se toho na plátně dělo co nejvíce co nejdéle. Úplně se mi tato šílená nekonzistentnost a zanevření na jednotnou dějovou linii nepozdává. Že jsem se ale nezasmál, to nemůžu říct. [Netflix]

Štvrté pokračovanie "Gurua" a obľúbených mimoňov, ktoré opäť prináša veľa vtípkov nielen pre deti, ale aj dospelých. Najmä mimoni sú super, pobavia, častokrát aj výrazne rozosmejú. A to aj pri viacnásobnom pozretí, keďže je tam množstvo mikrodetailov. Zopár pekných nápadov aj animácií. Príbeh je však simplicitný a už značne recyklovaný.

Já padouch 4je docela zábavný a barevný film, který se dobře sleduje, ale zároveň jsem měla pocit, že už není tak originální jako předchozí díly. Některé vtipy byly fakt povedené a Mimoňové mě pořád bavili, protože jejich scény jsou asi to nejlepší na celém filmu. Na druhou stranu mi ale přišlo, že je film trochu přeplácaný a děje se tam toho až moc najednou, takže to občas působilo zmateně. Příběh mi nepřišel úplně silný a neměla jsem z toho tak dobrý pocit jako u starších dílů. Celkově je to podle mě fajn oddechovka, která neurazí a dá se u ní pobavit, ale není ničím výjimečná. Dávám tomu3z5hvězd.

Tady zkrátka platí to, co u hodně filmů, kde měla jednička masivní úspěch. Ždímat, dokud to jde. A vlastně i když už to nejde. Jako tady. Má to mimoně, nějaký ten humor, nějaké to poučení, ale už to není tak vtipný, ani originální, jako jednička a je to průměrné až hrůza. Zkrátka to sází na jistotu, v ničem to raději nevybočuje a tím pádem to není ani zajímavý, ani se to nikam neposouvá. Na rozdíl třeba od prvního dílu, si tohle určitě znovu pouštět nebudu.

Na podobnej žánrovke som sa už naozaj hodne dlhú dobu tak výsostne nezabavil, a odDespicable Me 4som to tiež takmer vôbec nečakal. Veď predsa prakticky užšiesty krát recyklujúto, čo už po tretí pomerne citeľným spôsobom vyprchávalo. Návrat k pôvodnému režisérovi ale očividne prospel, pretože z daného obsahu je jednak cítiť onen charakter duše, a druhak sebareflexiu ohľadom elementu postáv mimoňov, s ktorým je tu narábané na veľmi dobrej úrovni. Nie je ho tu ani viac ako primárneho aspektu (Gru + rodina) a ani nedostatok ako vždy pred tým. Niektoré scény (automat, tenis, popcorn) som si dokonca musel pustiť viackrát za sebou, lebo od toľkého smiechu som ich ani nestíhal celé poriadne navnímať. Príbehovo ale ploché a repetitívne, čo asi aj vždy bude. Takže zábavnosťou nadpriemerné, zatiaľčo dejovo podpriemerné.