Insidious 2 (2013)

Kdybych měl vyjádřit nejintenzivnější emoci, kterou jsem prožíval téměř celou stopáž filmu, byl by to pocit TRAPNOSTI. Ano... bohužel trapnost je pro mne výsledkem toho, co Wan sám svojí tvorbě tímto paskvilem napáchal. Jak když "pejsek s kočičkou vařili dort" prostě... ale i takový dort někdy chutná, tenhle tedy ale ne... Nemastný, neslaný, ale co tam všechno dokázal narvat, to jsem teda čuměl a několikrát se hlasitě smál... Tak chvíli to připomíná krásné záběry starého domu ve stylu Argenta, kterému Wan vykradl hru s rudou barvou a geometrickými tvary a kamerovými záběry. Do toho jsme najednou v ušmudlané, opuštěné nemocnici ve stylu Sillent Hill videoher a filmů, herci si svítí baterkou a Argentovský styl se přepíná do "WHAT THE FUCK?! - FUCK ME BOUTH SIDE!!" ...ehm... do "found footage" stylu, kamera je digitální, poletuje, poskakuje... Scénář, ano scénář, ten je tak zajímavý, že čtyřikrát překroucená realita na mě působila doslova prázdným bludištěm světů nezaléčeného schizofrenika, který potřebuje koňskou dávku chlorpromazinu. Prostě na hlavu praštěná fantasmagorie a vůbec k čemu tolik obratů, "světů ve světech", "duší v duších nebo tělech"... Lekačky tady snad ani nejsou, nebo jsem si nevšiml (což byla hlavní devíza prvního dílu, kterému jsem dal 5*). Tady nic už strašidelný ani být nemůže, ani to nefunguje... Připadalo mi to jako jakási pohádka o tom, jak je důležité, aby rodina držela pohromadě a jak jí všichni rádi pomůžou... proti zlu, který bylo opět vykradený a opět Wan vykrádal jiný svoje filmy... No a co přibylo, tak byly vtipné vložky, které filmu dodávaly na trapnosti už tak velké ještě větší intenzitu, kdy toto zajišťuje dvojka rádoby odborníků na paranormální jevy z prvního dílu a u těchto "vtipných" vložek mi bylo paradoxně asi nejsmutněji.../70%/

Pro mě naprostá minela, u které jsem měl občas pocit, že jsem přepnul na Scary Movie. Tolik nechtěné sebeparodie snad nemohl James Wan myslet vážně. Slabý scénář, jehož spoluautor si bohužel opět zahrál jednu z vedlejších rolí, fetišizace hororových ikon (Barbara Hershey, Lin Shaye) a snaha přiblížit se Osvícení... to vše mi nedávalo smysl v kontextu toho, co předvedl originál. Zapomenutelný film plný WTF momentů.

Tak Vám nevím, můj hororový večer v před svátek Velké listopadové evoluce se mi nějak nedaří. Největší horor co zažívám, je z obavy, jak moje dvě berušky brázdí temné ulice našeho velkoměsta při cestě na pohotovost, skrze zánět močového měchýře, jedné z nich a zatím nevolají. Nervy drásající situace je to natolik, že mne nějaký bubák nechává chladnou jak tři dny starou mrtvolu. Myslím si, že hlavní problém bude v tom, že tvůrci nepřišli s ničím novým a viděno pohromadě, to je prostě nuda. A v tomto případě nuda veliká. Za mne 40%.

Film nadväzuje presne tam, kde prvý Insidious skončil. Polícia vypočúva Renai (Rose Byrne) kvôli záhadnej smrti Elise (Lin Shaye) a začína mať podozrenie voči jej manželovi Joshovi (Patrick Wilson). Rodina Lambertovcov sa presťahuje do domu Joshovej matky Lorraine, kde Josh vyrastal. Ako sme už tušili na konci prvého dielu – Joshovo telo je teraz ovládnuté zlomyseľným duchom čarodejnice, ktorá ho prenasledovala už ako dieťa.
Medzitým sa výskumníci paranormálnych javov Specs (Leigh Whannell) a Tucker (Angus Sampson) spoja s Carlom (Steve Coulter), bývalým kolegom Elise, aby Lorraine a Renai pomohli pochopiť, čo sa s Joshom deje.
Príbeh Jamesa Wana a Leigha Whannella trpí bežným problémom pokračovaní – musí vysvetľovať oveľa viac než originál. Chapter 2 nám rozširuje pohľad na „ďalej“ (The Further), kde je uväznená Joshova duša a kde mu nakoniec prichádza na pomoc duch Elise. Dozvieme sa aj minulosť čarodejnice – v skutočnosti ide o sériového vraha Parkera Cranea, ktorého matka (Danielle Bisutti) psychicky zničila natoľko, že z neho urobila monštrum.
Vo filme je veľa dejových liniek – niektoré zaujímavé, napríklad momenty, keď vidíme scény z prvého dielu, ale tentoraz s vysvetlením, čo ich spôsobilo. No práve v týchto vysvetleniach sa stráca napätie – divák viac premýšľa, než sa bojí.
Režisér James Wan však opäť dokazuje, že vie vytvoriť výborné „jump scare“ momenty – niektoré scény sú vyslovene mrazivé, hoci film celkovo nedosahuje intenzitu prvého dielu. Scéna, kde Dalton (Ty Simpkins) prebudený vidí svoju izbu plnú duchov, patrí k najstrašidelnejším. Patrick Wilson je výborný najmä v záverečných fázach Joshovho posadnutia.
Celkovo je tu stále veľa vecí, ktoré sa dajú oceniť – film má výbornú atmosféru, kvalitné herecké výkony a niekoľko silných momentov. Ale príliš prekombinovaný dej uberá na účinnosti. Záverečná scéna naznačuje, že séria bude pokračovať – a možno sa vráti aj démon s červeným rúžom z prvého dielu.

Povětšinou jsem více skeptická a u pokračování dobrého filmu nečekám, že další díl bude také tak dobrý (pokud má samozřejmě film další pokračování). No zde jsem se mile spletla. Opravdu mě překvapilo, že i pokračování Insidious bude také tak dobré jako první díl. Ač jsou věci, které jsou samozřejmě domyslitelné, nijak to za mě nekazilo dojem. A velmi mile mě potěšil i výběr herců, podobnosti postavám (nechci nic vyzrazovat, ale jde zde o hlavní postavy v mladším věku) jsou fakt skvělé. Herecké výkony pak celkově jsou dobré.