Hlas z kamene (2017)

Tenhle mysteriózní snímek nedosahuje sice kvalit italských filmů sedmdesátých let, ale nakonec jsem mu přišel na chuť. Chlapci Jakobovi zemře matka a on se rozhodne, že od její smrti nepromluví. Žádné zlé síly ho nepronásledují, jak tvrdí oficiální text, jen se nechce vzdát představy, že by se maminka mohla vrátit. Vychovatelka Verena má za úkol přimět jej opět mluvit. Celým snímkem se vine nit neklidu, Verena se snaží přijít na to, jak chlapci pomoci, a sama postupně cítí, jako by propadala halucinacím a snům. Směrem k závěru se ukazuje, že ne všechny postavy jsou těmi, kterými se zdají být. Snímek má nakročeno do artových vod a zaujme menšinové publikum. Kdo by rád horor nebo akci, ať se mu raději vyhne. Působivá kamera snímá až gotické obrazy starého sídla, nořícího se do mlhy, sousedícího lesa, či zákoutí zavátých barevným listím. A pak přijde na barokní šerosvit v rodinné kobce, při sochařině či v momentě, kdy se ještě Verena rozhoduje, zda bude stát modelem. Jakob byl chvílemi na zabití, ale trpělivost s ním se vyplatí jak Vereně, tak divákovi. Pomalý, obrazově krásný film si mne získal postupně.... 3,5*

Mysticita, ktorú musí utiahnuť štyri a pol herca. To je tažká úloha. Preto sa pýtam či sa to podarilo ? Toto béčko z talianskeho vidieka väčšina odpíše hneď na začiatku, ale roztomilá Emilia Clarke v dráme kde musí minimálne využívať svoju typickú ,,tvárovú gymnastiku” hrá a skutočne sa snaží vyťažiť maximum z každej klapky pred kamerou. Od chlapca divák nevie čo má čakať ale to nevie ani od hlasu z kameňa a práve pre to som minutáž dotiahol do konca a zistil odpoveď. Nakoniec to nebola taká nuda akoby si človek myslel. Občas ma trhlo, občas bol zdĺhavejší rozhovor ale pri týchto nezávislých filmoch to už tak býva. Zo skúsenosti vieme ako vyzerá reálna jeseň -_- a tu bol film popretkávaný veľmi peknými zábermi jeseňe, kontrastu sfarbených listov brečtanu a studeného kameňa bez citu... a ehm dalšia porcia úchvatných záberov Emilie.... [60%]

Mysteriózní drama s mírně hororovou atmosférou stojící především na Emilii Clarke a krásných exteriérech prastarého venkovského sídla. Scénář je hodně předvídatelný a od první scény s klavírem jsem tušil, jak bude zhruba vypadat finální scéna. A nemýlil jsem se. Dobrá žánrovka, která fandy slow-paced napínáků potěší, ale zároveň nepřináší nic moc objevného.

Hlavním důvodem ke zkouknutí téhle nechtěné tragikomedie bude jistě pro řadu diváků (mě nevyjímaje) hezounká trpaslice Emilka. Ve Hře je její postava sice příšerná <->, ale blond přeliv jí aspoň činí fyzicky pohlednou. V Hlasu pak vypadá poněkud obyčejněji a navíc vynikne v plné síle její monstrózní herecký netalent. Přehrává, deklamuje a teatrálně se xichtíkuje jako vesnická ochotnice (mnohem víc jí sedí sfingovitá Daenerys, která střídá maximálně dva tři výrazy). Na její obhajobu lze ovšem tvrdit, že za to velkou měrou může nezáživný jalový scénář a její pitomá role v něm. Pitomá role v pitomém, telenovelicky debilizovaném filmu. Jediné, čím mě tenhle nejapný pokus o mysteriózní drámko upoutal, jsou klidná pomalá kamera a opravdu nádherné italské exteriéry.

Chlapec po smrti své matky nemluví. Proč? Má nějaký problém. Co s tím? Pozveme chůvu a ta to pořeší. Ačkoliv má film jen necelou hodinu a půl, tak vleče se jak týden před výplatou a konec je vyloženě haluz. Atmosféra místy fajn, Emilia fajn, ale zbytek nestojí za řeč. O tento film zavadí pravděpodobně jen fanoušci Emilie Clarke, ti ostatní nemají sebemenší důvod na tento film koukat. Slaboučké dvě hvězdy.