Hataraku saibó (2024)

Sató Takeruv roli bílé krvinky,Kataoka Ainosukejako zákeřný streptokok, nebo napříkladJamamoto KódžiaNaka Riisav rolích cytotoxických zabijáckých buněk… Musíte uznat, že už ta samotná představa je zábavná (a to nemluvě o dalších hercích a sumistech v rolích análních svěračů!). Už když jsem minulý rok viděla trailer, bylo mi jasné, že tento filmový „skvost“ musím někdy vidět. Komiksovou předlohu ani anime verzi sice neznám, ale už tento film sám o sobě je dokonalou ukázkou japonské nápaditosti a kreativity, co se týká námětu i provedení. Obzvlášť první polovina filmu je plná vtipných nápadů, jak personifikovat dění v lidském těle. Film má navíc dvě roviny – vnitřní a vnější. Ve vnější realitě sledujeme příběh otce s dcerou, jejich rozdílnou životosprávu a následný vývoj jejich životů, který se zde nehodí vyzrazovat. Plynule přecházíme mezi jednotlivými realitami a první polovina filmu je humorná právě i kontrastem vnitřního světa dcery a otce. Zatímco vnitřní dění dcery působí zdravě a barvitě, přičemž prožívá svou první lásku a milostnou euforii, vnitřní svět otce dělá naopak dojem nějaké temné, zaplivané a zakouřené verze éry Šówa, kde tělesné buňky doslova trpí v zoufalých podmínkách. Tomuto kontrastnímu vyobrazení jsem se skutečně musela smát, tím spíš, když i samotní herci hrají role mikroorganismů v těle se vší vážností a s plným nasazením, až je to o to komičtější. Herecké obsazení je zde skutečně skvostné a můžete si zde užít velké množství japonských herců v nevšedních rolích, včetně například výše zmíněného expresivního herce dramatické formy kabuki Kataoky Ainosukeho. V druhé polovině filmu však nálada potemní a komiku vystřídá napětí a silně dramatický vývoj. Film je poté ještě o poznání víc akční (množství soubojů) a v závěru to působí, jako bychom sledovali válečný příběh. Vyprávění dává důraz především na realitu uvnitř těla je fakt, že vnější realita je poněkud upozaděná a zjednodušená. Přesto však i vnější dění zůstává nosné, a dokonce dokáže dojmout (hezká scéna v nemocnici po náročném zákroku). Bez vnějšího dění by ostatně film postrádal smysl. Přesto je to právě vnitřní svět, který dostává možná až nadměrný prostor, a druhá polovina filmu dokonce obsahuje pár zbytečně táhlých scén, kterým by neuškodilo zkrouhnout. Stále je to v mezích únosnosti a napětí filmu tím naštěstí neutrpí, nicméně si myslím, že druhá polovina filmu by si zasloužila lépe vybalancovat a možná některé úseky lépe propracovat. Vesměs jsem však spokojená a oceňuji spoustu propracovaných detailů, které odkazují na různé mikroorganismy a procesy v lidském těle. Myslím, že být doktor nebo odborník na lidské tělo, tak všechny ty zajímavé personifikace dokážu docenit ještě lépe.~(3,8★)~(04.09.2025)

Jé, to byla zábava!!! Čekala jsem, že to bude ujetý. Čekala jsem, že to bude hodně ujetý. Ale ono to bylo ujetý ještě o trochu víc. Především začátek. Než to začne být o dost vážnější. Ale postupně. Ten úvod je prostě milej. Jak jedna malá bílá krvinka zachrání jednu malou červenou krvinku, protože je na tom špatně. No, ale ono to ani za pár dní není o nic lepší. Když totiž červená krvinka vyroste a má skoro až nulovou orientaci, tak je to hodně blbý. Protože potom špatně plní svojí funkci a jakmile se porouchá jedno kolečko, hrozí, že se zhroutí celý stroj. Takže je čas najít odvahu, přestat plašit a najít cestu. Ale nebude to tak lehký. Protože už rýmička vypadá hodně nebezpečně. Ale když potom dorazí velký průšvih, možná nebudou mít sílu v boji, nikdo z nich. Anime jsem neviděla. A právě tohle je za mě v kategorii, kdy hrozí, že live action by mohlo pro někoho vypadat zvláštně. No, nevypadá a je to fakt dobrý. Ale zároveň je to vlastně dost drsnej film, protože je jasný, před čím budou krvinky zachraňovat naší lidskou hrdinku. Začátek je moc fajn. Zranění a tvorba strupu, to bylo vážně roztomilý. Stejně jako "Samba, máme rande!". Ale potom začne jít do tuhýho. Přeci jen, začne se řešit to, že jsou z výcviku stažený dvě malé bílé krvinky, protože jsou vadné. Jedna z nich se ale vzepře, zmutuje a je tedy jasné, k jaké velké bitvě se schyluje. Ale je to opravdu bitva obrovská, epická, má své oběti, ale když se boj bojuje správně, může to dopadnout dobře. Takže jo, Cells at Work! je místy správně ujetá, ale zároveň dojemná podívaná, která se místy snaží být edukativní, ale i tak si nejsem jistá, jestli je to vhodný pro malý dětičky, aby pochopily, co se děje v těle, pokud je člověk nemocný. Protože pan Bílá krvinka, co se týká počtu killů, skoro každý filmový zabiják oproti němu sedí na střídačce. Navíc, obsazený je to opravdu luxusně. Tak ... co potom víc chtít? Mě to stačí. Vážně povedený film :)(18.06.2025)

Celovečerný film na báze animovaného seriáluHataraku saibó, ktorý inšpiráciu predovšetkým našiel u kultového seriáluBol raz jeden život. Všetko v japonskom štýle a duchu, predovšetkým dôrazom na mentalitu. Celkom slušný film, ktorý napriek svojim chybám dokáže diváka miestami očariť.  P.S.: Spomína si ešte niekto naOsmosis Jonesz USA?Osobné hodnotenie:75% (***)(16.06.2025)

Skúsil som si pozrieť aj anime, no nebavilo ma, tak som ho asi po dvoch epizódach nechal a teda ani dopredu nevedel čo vo filme čakať. Ten som si pozrel iba kvôli obľúbenej herečke. A nakoniec to bolo oveľa dojemnejšie než som myslel...(09.05.2025)