Good Boy (2025)

Pokud jste čekali tísnivý psychologický horor, tak máte pravdu... vlastně napůl. Zajímavý nápad natočit film čistě z psí perspektivy je fajn, ale tím výčet pozitiv víceméně končí. Snímek si dává extrémně na čas. Tempo filmu připomíná důchodce s chodítkem na ledovce – je to nekonečně táhlé, utahané a místy až k uzoufání nudné. Leonberg si sice ukousl ambiciózní sousto, ale výsledek na mě působí asi jako když si sednete na mokré prkýnko na veřejných záchodcích. Prostě nic hezkýho. Jediný, kdo si zaslouží uznání, je ten pes. Jeho výkon je natolik přesvědčivý, že bych mu bez váhání svěřil hlídání dětí – minimálně těch sousedových, co mě už dlouho neskutečně serou. Pes je prostě profík, zbytek bohužel pokulhává. Je také škoda, že tvůrci nevyužili psí perspektivy nějak víc. Přece se najde něco, co udělá pro nás neobvyklý POV nepříjemnějším. Celkové hodnocení 45 %

Je to slušné, ale nic víc. Strašení je až moc standardní a mě už prostě nějaký občasný stíny v koutě moc nevyděsí. Má to navíc dost pomalé tempo a byť má film jen hodinu a čtvrt, dost se táhne. I tím a nejen tím mi to připomínaloIn a Violent Nature.
Nicméně je to pěkně natočené a bavilo mě rozuzlení, kdy se konečně ukáže, o co tam vlastně jde. A ten pes je naprosto super.

Zajímavý nápad, nezajímavé zpracování. Celý film sledujeme psa v baráku nebo v lese jak běhá, sedí nebo leží, a u toho vnímá nadpřirozené duchařské výjevy. Které jsou ale v místě dění kvůli jeho majiteli, umírajícímu s nějakou nemocí nebo prokletím. Lidská postava je upozaděna, nevidíme jí do obličeje a je pouhou rekvizitou, jakou bývá v jiných haunting house hororech naopak pes rodiny. Kamera je většinou nízko, v pohledu psa nebo u něj, ale jeho perspektiva vidění není využita nijak nápaditě. Potenciál v zobrazení strašidelných výjevů které pes vidí ale člověk ne, je taky nevyužitý. O psa se nebojíme, protože tvůrci nemají důvod mu ve scénáři ublížit a jeho majitel nám je ukradený, protože o něm nic nevíme. V jedné scéně duch napadne i psa, což ale pouze prvoplánově podkopává logiku příběhu. Alespoň že v černobílé telce jim občas běží ty úsměvné “old shitty horor movies” po strejdovi.

Todd sa so svojím psom Indym presťahuje do domu po starom otcovi. Todda začína trápiť choroba a Indy vidí niečo temné, čo sa pomaly približuje k jeho majiteľovi.
Tento horor stojí a padá na nápade „horor z pohľadu psa“. Na jednej strane oceňujem originalitu myšlienky. Uchopiť koncept toho, ako pes sleduje alebo breše na miesto, kde nič nie je, a pretaviť ho do duchárskeho hororu, je výborný nápad. A ešte to podať z pohľadu psa sa len tak nevidí. Zároveň sa mi páčilo, že to nebol iba „obyčajný duch v dome“, ale malo jasnú myšlienku.
Zároveň to bol problém. Keď som sa pozeral na desivé scény skrz psa, nedokázal som sa na ne naladiť. Príbeh ma nevedel vtiahnuť do seba, všetko mi prišlo skôr milé než desivé. Proste „ňuňu“ horor.
K vytvoreniu atmosféry neprispel ani nízky rozpočet, ktorý bolo bohužiaľ vidieť. Niektoré scény vyzerali ako zo staršej hry, a tým pádom pôsobili umelo, čo zážitku nepomohlo.
Good Boy je originálny počin v hororovom svete, no tvorcovi ešte chýbajú skúsenosti na vytvorenie dusivej atmosféry a získanie väčšieho rozpočtu. Rozhodne sa však teším na jeho ďalší snímok.

Nemyslím si, že muselo byť pekelne náročné toto natočiť. So psami sa vo všeobecnosti veľmi dobre pracuje, ak viete ako na ne. Dokonca by som si trúfol označiť ich za jedni z najľahšie vycvičiteľných zvierat pre potreby filmu na svete.Good Boyje parádna hororová jazda, ale samozrejme uznávam, že najmä pre ľudí, ktorí majú radi horor... a psy. Ak nepatríte ani do jednej skupiny, ťažko si ho užijete. Ak naopak patríte (tak ako ja) do oboch, bude vás snímka baviť a to tak, že fest. Je dlhá (krátka, ehm) tak akurát, po audiovizuálnej stránke vymaznaná (poctivá práca s tieňmi, v iných scénach musíte pozorne načúvať, aby ste boli v obraze, pekná hra s kamerou, napr. Indy sediaci na búde v noci, prší a v úzadí svieti oslepujúce svetlo), viaceré scény nepríjemné, zlovestné a v dobrom hnusné. Atmosféra mrazivá. Sympaticky komorné (vari až EXTRÉMNE komorné?). Pravdaže zásadné je, že dej sledujeme z pohľadu psa. A akého! Indyho si nemožno neobľúbiť. Je múdry, statočný, rozvážny a za každú cenu stojí pri svojom pánovi. Hoc je to miestami sakra ťažké a zvierací inštinkt ho nabáda k okamžitému úteku. Za mňa super.