Genij vlasti (1998)
Sledovat Genij vlasti online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Genij vlasti
Když Vojtěch Hynais, žijící v osmdesátých letech devatenáctého století v Paříži, dostal nabídku k namalování opony Národního divadla, přijal ji. Avšak jeho na tehdejší dobu moderní pojetí nebylo akademicky zkostnatělou komisí akceptováno. Neztvárnil totiž požadované osobnosti české historie, ale umělce políbeného Múzou. Dílo sice dokončil, ale práce na největší oponě v Rakousko-Uhersku nebyla nikdy zaplacena.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (10)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Ty ses můj Genij“ Klára Issová v roli malířky Marie „Suzanne“ Valadonové, Hynaisovy múzy, je vážně roztomilá. Být malířem, taky bych ji dal na oponu… Co mě uchvátilo možná ještě víc než Issová (určitě ale srovnatelně) je velmi příjemná romanticko-snová hudba Zbyňka Matějů (doplněná čas od času nějakou citací klasiky – tu chorál Kdož su boží bojovník, tu hudba Bedřicha Smetany). Pěkně napsané jsou i dialogy mezi Hynaisem (výborný Radek Holub) a Ženíškem (občas mírně ironický Vladimír Dlouhý). Třeba když Ženíšek Hynaisovi vysvětluje, že ten jeho přístup k malířské práci je „z hlediska věčnosti klika,“ i když „z hlediska dneška je to pech“. Nebo když ho varuje, že si ve sporu s objednatelem opony Národního divadla nebude stát za svém, získá možná svatozář, ale ztratí svou nesmrtelnou duši. Jak tohle dilema Hynais nakonec vyřešil, dnes již víme. Nu„když má člověk naděleno, vždycky bude blbej tak tágo…“😃 Strachova prvotina každopádně „blbá“ není, v řadě scénách je naopak již vidět jeho filmařský um (třeba když se v rychlém sledu střídá scéna kdy Výbor Národního divadla projednává otázku zadání opony divadla s milostnou scénou Issové s Holubem. Krásná práce s kamerou a krásná práce tak nějak vůbec…
Zdroj: ČSFD.cz (2026-03-17)Na polistopadové poměry opravdu zdařilé dílo, byť úroveň scénáře zůstává zřetelně za Dietlovými TŘEMI SPORY. Výslednou úroveň pozvedá jak Strachova režie, tak herecké výkony; zvlášť překvapil Radek Holub v titulní úloze a za víc než za zmínku stojí i Klára Issová. Rozpornější vyznění úloh členů výboru pro oponu i dr. Riegra plyne z úrovně scénáře. A výrazně z toho vynikají také Kostka, Adamová i Dlouhý. Série životopisných medailonů o osobnostech generace Národního divadla se tak potěšitelně rozrostla.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-01-02)Holub by si zasloužil víc hlavních rolí...
Zdroj: ČSFD.cz (2017-09-10)Příběh zajímavý...
Jasný příklad toho, že televizní produkce může nést známku kvality a krásy skryté v jednoduchosti. Hvězdné obsazení, dá se říci že inteligentní scénář. Dávám 75% i přesto, že Radek Holub a éra národního obrození nepatří mezi mé oblíbené.
Zdroj: ČSFD.cz (2010-10-31)-V ČECHÁCH ŽIJE VĚTŠINA ČECHŮ. -JEDNOU MI TO BUDETE MUSET VYSVĚTLIT. Nosné téma, nadhled, jistá režie a zase ta Klára Issová...tohle je v pohodě, Jirko ;-) 90%.
Zdroj: ČSFD.cz (2010-10-28)