Hilary a Jackie (1998)

Když jsem film viděla poprvé, netušila jsem, že byl natočený podle skutečných událostí. Chtěla jsem tehdy vidět hlavně Emily Watson, která mě zaujala ve filmu Prolomit vlny. Navíc miluji zvuk violoncella a v tomto filmu je nádherná hudba. Nedokážu si představit, jak hlavní hrdinka musela trpět. Proč zrovna ona musela onemocnět takovou chorobou. Tak nadaná, úspěšná, pro kterou byla hudba celý život. Jaká ironie osudu! Jedna sestra založí rodinu, má děti, druhá se věnuje kariéře. Každý má právo žít svůj život podle svého, ale někdy je těžké vybrat si tu správnou cestu. Obyčejný život Hilary a neobyčejný život Jackie. Nebo naopak? Obě herečky předvedly skvělý výkon.

Film, který stojí hodně vysoko v mé filmografii, a to ze tří důvodů: zaprvé - dojímavý osud přední světové violoncellistky je výborně napsaný a vypointovaný. Zadruhé - strhující výkon Emily W. a zatřetí mě film už před těmi pětadvaceti lety seznámil s hudbou Elgarovou a Jacqueline du Pre. Nesouhlasím, že film citově vydírá. Jak by měl tedy vypadat, aby nevydíral? Že se hlavní hrdinka uzdraví? Nebo že se proslaví tuctovými skladbami?  Cello concerto Elgar op 85 adagio Jacqueline du Pre na YouTube je mnou nejnavštěvovanějším hudebním odkazem. Ty miliony zhlédnutí - to jsem všechno já.

Ždímačkou citů tahle biografie skutečně je, co si budeme povídat, ale co jiného je vlastně hra na cello? Jacqueline du Pré byla prý naprosto výjimečná violoncellistka, které již před třicítkou diagnoistikovali rychle se šířící roztroušenou sklerózu, která jí byla osudná. Přestože tedy snímek začíná idylicky malými talentovanými holčičkami, nemělo by nás překvapit, že končí depresivním peklem. Přitom provedení tohoto filmu bych dokonce neváhal označit přídomkem mistrovský, jelikož se obrazy podařilo výborně sladit s klasickou hudbou, a ani hereckému koncertu není co vytknout. Líbilo se mi rozdělení na kapitoly z pohledu každé ze sester, vždycky je dobré si připomínat, jak odlišné máme naše subjektivní pohledy na tytéž události. Každopádně kdo si chce poplakat, Hilary a Jackie je dost spolehlivou volbou.

"Ifyouthinkbeinganordinarypersonisanyeasierthanbeinganextraordinaryone,you'rewrong."Životopisná dráma so silným emotívnym nábojom, ktorá je hlavne o vzťahu dvoch hudobne nadaných sestier, pričom je nakrútená podľa pamätí staršej z nich, Hilary du Pré (výborná Rachel Griffiths). Psychologicky sú obe hlavné hrdinky vykreslené na výbornú, skvelo je podaný vývoj ich vzťahu, ktorý začína ako nádherné súznenie, no postupne prerastá do niečoho veľmi komplikovaného, až nezdravého. Film vtedy nie je zrovna príjemný na sledovanie, najmä keď sa mladšia a slávnejšia zo sestier Jacqueline du Pré (vynikajúca Emily Watson), do nejakého času veľmi sympatická, začne správať ako poriadna mrcha. Treba pritom samozrejme brať do úvahy jej ťažký zdravotný údel, vďaka ktorému musela pretrpieť pád z absolútneho vrcholu až na absolútne dno. Oceniť musím veľmi pútavé podanie príbehu (skvelé je to prepínanie pohľadov jednotlivých sestier), ako aj rovnomerné rozloženie jednotlivých etáp, keď dostatok priestoru dostávajú detstvo (výborný výber detských herečiek), etapa vzostupu i etapa tragického pádu. Úžasný na filme je i spôsob, akým je do neho zakomponovaná hudba, ktorá tu hraje prím. Tie hudobné scény sú nakrútené proste skvelo, najmä úchvatná scéna posledného Jacquelineho koncertu."Typical.Whenyouplay,everyonelovesyou.Whenyoustopyou'realone."

Námět, který mě od začátku zaujal... A to jsem netušil, že jedna ze sester je má velmi oblíbená cellistka Jaqueline Du Pré a příběh je tak údajně dle skutečných událostí. Nu tento samotný fakt pro mě filmu ublížil nejvíc. Kdyby to byl film o nějakých dvou sestrách, možná bych dal i plný počet hvězd. Jenže... Problém je pro mě jednak samotný fakt, že film je natočený dle knihy, kterou napsali přímo sourozenci Jaqueline - tedy už ta kniha samotná. Jaq je tu totiž vylíčená ne zrovna lichotivě a to si myslím, by sourozenci vlastní předčasně zemřelé sestře udělat neměli. I kdyby to byla nastokrát pravda. Proč ji takhle veřejně shazovat před celým světem? Důvod se mi jeví jediný: závist a touha obohatit se a slíznout alespoň trochu té slávy své slavné sestry. A to mi přijde dost nechutné. Druhý problém je představitelka Jaqueline. Emily Watson mám moc rád, je to má oblíbená herečka. Ale pardon, vůbec to není Jaq. Ani trochu, i když se Emily moc snaží. Jaq byla krásná sexy holka. Emily je ošklivé kačátko a taky ji tak hraje. Je to podobný problém jako s Fridou. Frida nebyla ošklivé kačátko, ale ani nebyla ten typ krasavice jako Selma Hayek, která ji hrála ve filmu. Tady je to bohužel naopak a to je těžko přijatelné. Emily za to nemůže - hraje jak o život, ale je to prostě nevhodné obsazení. Jinak to jako film funguje skvěle, i to rozdělení na pohledy obou sester.