Fackham Hall (2025)

Parodie, co přišla tak o pětadvacet let později, než měla. Podobný případ jako u nedávnéBláznivé střely. Pač i když jsem staromilec, doba takovýchto komedií už je vážně pryč, a já doufal, že už se nikdy nevrátí. Na druhou stranu je fajn vidět, že nejen naši herci, ale i ti světoví nemají problém se pro pár zlaťáků ztrapňovat a naplivat na svoje kariéry (Liam Neeson, tu Damian Lewis). Jedna hvězda vlastně za to, jakým způsobem film chčije na hrob kdysi velké Británie, co je dneska, jak i ve filmu zazní, jedna velká shithole.

Mám z téhle komedie, co chce být parodií, poněkud rozporuplné pocity.. Něco se povedlo a bylo vtipné, na druhou stranu se tu objevuje i druh humoru, který ráda nemám (vypouštění větrů a vyměšování stolice nepovažuji za zábavné už od puberty). Nicméně ten herecký ansámbl mi byl sympatický, Damian Lewis to příjemně popotáhnul, tak je to dnes večer ode mne za tři hvězdy...

Absolútna dokonalosť a paródia, ktorá dáva štýlom humoru spomenúť na legendárneBláznivé strely. a trio Zucker-Abrahams-Zucker. Mohol by som písať dlhočízny komentár a vychvaľovať jednotlivé prvky filmu (gagy a ich kadencia, rôznorodosť humoru, herci, príbeh atď) ale nikoho by takáto oslavná óda asi nezaujímala. Poviem len to, že v rámci tých inteligentnejších paródií (žiadny fekálny humor), ide v 21. storočí o jasné číslo jedna, ktoré je od ostatných konkurentov kvalitou na míle ďaleko. Pre mňa osobne ako fanúšika paródií kandidát na film roka, prekvapenie je o to príjemnejšie, že Fackham Hall prišiel takpovediac odnikiaľ. 100% a teším sa na opakované zhliadnutia.

7/10| Po legacy sequelu The Naked Gun v krátké době po sobě další snaživý pokus vrátit parodický žánr, který se poslední čtvrt století nachází ve stavu klinické smrti, zpět do záře reflektorů, tentokrát v podobě rodinné ságy z prostředí aristokracie a jejich honosných sídel na počátku minulého století ve stylu Gosford Parku s odskokem k vyšetřování zločinu po vzoru, ehm, Gosford Parku:-). Na cokoliv z produkce ZAZ tohle představení samozřejmě nemá ani omylem, na druhou stranu v přímém souboji se zmíněnou obrozenou hollywoodskou konkurencí tvůrci pomyslný zápas vyhrávají na body. | Po stránce naplňování žánrových pravidel je tady všechno. Verbální humor i situační komika v prvním i druhém plánu, od sofistikovaných (skoro až inteligentních) narážek, přes absurdní (občas až dada) gagy, až po hrubozrnné "hospodské" vtipy, nekorektní dvojsmysly (převážně sexuální povahy), nepřeložitelné slovní hříčky, komediální výstupy parodující jiné filmy, případně celé žánry, popkulturní odkazy na kdeco a kdekoho (Siri a Tolkien je top:-)), anekdoty na pokračování a samozřejmě všudypřítomná satira, zacílená na společenské, kulturní, třídní a genderové poměry tehdejší doby. | A to všechno je dávkováno prakticky nepřetržitě a v množství větším než velkém. Což znamená, že kvalitativní úroveň humoru neustále kolísá a vedle vtipů na hranici geniality dojde i na prvoplánový nebo rovnou trapno humor. Nicméně poměr "hit-and-miss" zásahů do divákovy bránice je z převažující části na straně kvality. Nejlepší na tom celém ovšem je, že humor a nadsázka ve filmu slouží jen jako nadstavba a dějová linka by bez problémů fungovala, i kdyby v něm žádná parodická rovina nefigurovala (detektivní whodunnit část se povedla). Na čemž má velkou zásluhu i skvěle hrající casting. |PeZet

Už jsem ve svých komentářích / recenzích nejednou zmiňoval fakt, že mám až nezdravě dobrý vztah k filmům a seriálům z prostředí anglických panských sídel a že mě baví to tehdejší dělení na lidi nad a pod schody. Z toho plyne, že mám rád i seriál Downton Abbey, a když jsem velmi záhy zjistil, že je děj tohoto snímku jeho parodií, zmocnila se mě dobrá nálada, kterou mi nedokázaly pokazit ani některé méně povedené humory, protože se tu vyskytovala pořádná dávka těch vyvedených. Když jsem poprvé slyšel promluvit vikáře, myslel jsem, že mám halucinace, ale hbitě jsem si uvědomil, že je to vážně ON. Člověk, který používá politickou korektnost místo toaletního papíru. Ze závěrečných titulků jsem pak pochopil, že se podílel i na scénáři, a bylo jasno. Myslel jsem si, že jsou doby těchto filmových parodií už minulostí, ale nedávný návrat k Franku Drebinovi a tato záležitost mě naplňují novými nadějemi. / Poučení: Teprve tady jsem pochopil, kam chodí ti nejlepší spisovatelé pro inspiraci.