Errementari (2017)

Paul Urkijo představuje svůj debutový film a je to zatraceně mistrovské dílo od začátku do konce. Produkce filmu byla vším, jen ne snadná; a díky Alexu de la Iglesiovi, který si všiml, na čem pracuje, neváhal pomoci. No, ani nevím, kde začít, protože film je tak krásný a zpracovaný s takovou péčí, že je těžké začít. V první řadě je to jeho vizuální přitažlivost. Od první scény vidíte brilantnost, kterou vyzařuje. Může se pochlubit ohromujícím osvětlením, vynikající inscenací, fantastickými postavami a uceleným příběhem založeným na baskické legendě, ve které je kovář zlejší než sám ďábel, který je jen nešikovný! Film je natočen ve staré baskičtině, což mu dodává mystičtější a jedinečnější kvalitu. Soundtrack Pascala Gaigneho je také neuvěřitelný. Vážně, je to naprostá radost si užívat tak brilantní film, který neúnavně září. Celé obsazení je fenomenální a ďábelská postava Eneka Sagardoye je naprosto divoká – temná, sexy a neohrabaná, skutečně nezapomenutelná. Mistrovské dílo.

Pokud jde o zpracování, má to správně hororový nádech. Hapruje ale trochu logika, zvláště ke konci (scénáristi si asi nevěděli rady jak to zakončit a začali zmatkovat). Kovář jde vysvobodit holku, i když tam sama chtěla, takže si nemyslím že by během chvilky změnila názor a šla zpátky na zem. Taky nějak nechápu kovářovu křivdu, to že mu žena byla nevěrná je sice hrozný, ale nemůže z toho vinit démona nebo celou vesnici. Ono se tam toho v rámci příběhu zase moc nestane. Chtělo by to přidat na tempu, aby bylo svižnější a příběh více rozvinout, protože to zároveň působí jako první díl něčeho co skončilo, přitom se to teprve rozjíždělo.

„Žhavý kov svou pěstí ková, ďábla v kleci doma chová.“ Patxi je hrubián se železnou pěstí,nesnášenlivý, zarostlý a nemytý divous. Má vůbec srdce? Má. A jak žhnoucí! Alijova vize pekla je temná a páchne škvířící se člověčinou, viz ohníčky sadismu v bezelstných dětských očích při mučení Sartaela, pak stud holčičky a její omluva. OKÉNKO BOLESTI:[][]Máme ďábla v kleci. Jak mu předvést, že i lidé umí působit pekelná muka?ΨRozžhaveným krucifixem, jak při značkování dobytka (však ocas má).ΨPosvěceným zvonečkem mu zrychtovat (zád)ušní bubínky.ΨTorturou nejkrutější je rozsypat před ním cizrnu. Matematika je totiž peklo nejen pro školáčky, ale i pro čerty s obsedantně kompulzivní poruchou.[][]Pobavil farář, který se při spatření démona zaradoval: „Děkuji, Bože! To je živoucí důkaz víry. Vezmu ho do Vatikánu.“ Soucítil jsem s Patxim, jemuž osud do manželství hodil vidle, litoval malou Usue s opečenou tváří a užíval si sebeobětování i epický závěr s orginálními ďábly. Btw, Alastor vzkazuje: Lakomci, kteří dali jen 1*, budou trpět! V 5. kruhu bolesti, sekce smutní, varný kotel 203.

Prostředí španělské vesnice konce devatenáctého století, vytváří příběhu skvělou kulisu. K tomu místní folklór, který byl patřičně vycizelován ortodoxními panbíčkáři. Atmosféra funguje skvěle. Přidejme zajímavou postavu kováře Patxiho v jeho kutlochu plném pastí a bodců a také postavu Usue, která je skvěle obsazená... její výkon je parádní ...a máme tady náběh na super fantasy horor. Jenže od chvíle, kdy se dostane na scénu latexák Saponel, tak se z hororu stane spíš (trochu dost) drsnější pohádka. Vše je velmi doslovné, nenajdete žádnou scénu, kde by byl prostor pro fantazii, nebo dokonce nějaký skrytý význam. Všechny postavy komentují dění, vše co se děje, je ozřejmeno. Tvůrci to dotáhnou do extrému v samotném pekle. Zapomeňte na náznaky, vše je tady servírováno pěkně realisticky. I když to vypadá dobře, masky jsou fajn a celkově je vizuál působivý, je to spíš... tak jaksi...pohádkové. A to přestože je kovář slušný badass a příběh není vůbec špatný. Tohle by byl námět proHerze, neboŠvankmajera,jako vyšitý. Nebo ještě líp, kdyby to bylo zpracované jako ZemanůvČarodějův učeň. V tomto Troškovskémpodání, mě to moc nenadchlo.

Myslím ,že se shodneme, že Španělsko patří mezi filmové velmoci už minimálně dvacet let. V Čechách je bohužel španělská filmografie notně opomíjená a dostat se k nějakému takovému skvostu bývá zpravidla jen náhodou. Film má skvělou temnou atmosféru, přirovnání k del Torovi je namístě. Vizuál mi ho hodně připomíná, dějově mi zase sedí k Burtonovým filmům. Pro mě skvělé překvapení, režisér Alijo má určitě slibnou budoucnost.