Ég man Þig (2017)

Film bol natočený v prírodnej rezervácii na západe Islandu, v Hornstrandire. Zúčastnil som sa premietania priamo na poloostrove, a bol to neuveriteľný zážitok. Film sa premietal v "Doktorovom dome" v "dedinke" Hesteyri. Samotný film bol skôr klasickou severskou detektívkou s prvkami hororu. Veľmi oceňujem vecné použitie archívnych záberov na dotvorenie atmosféry a kladne hodnotím aj záver filmu.

Chladný mysteriózní detektivní thriller s nádechem hororu z Islandu.

Film má dvě dějové linie a ta druhá mě zaujala více. Manželský pár a kamarádka se nastěhují do nového domu, kde však straší. V té druhé Starší žena je nalezená mrtvá v kostele s vyřezanými kříži na těle a hlavní hrdina je povolán, aby případ vyšetřil a brzy se dozvídá o temné historii místní komunity spojenou s více vražd především dětí.

Pomalé, atmosférické, hezky natočené, dobře zahrané a s pěknou hudbou.

Kdo rád chladný sever a pátrací thrillery, tak by vyloženě zklamaný být neměl.

Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne, Zábavnost***, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 6.5/10.

Ani moje silná zamilovanost do islandské krajiny nemůže přesvědčit můj rozum, aby hodnotil výš. Veskrze průměrná duchařina, ozvláštněná právě jen islandskou (severskou) strohostí, islandskými exteriéry, islandskými herci, islandštinou, tedy celkovou "islandskostí". V záplavě obdobné, především americké produkce, se jedná o zajímavé osvěžení, ale postupem času jsem až příliš často sledoval časomíru a rozpačitě pomlaskával. Nicméně po vizuální stránce jsem si film užil a některé jeho scény mi navozovaly příjemně meditativní náladu. Dal bych si líbit takový delší letní pobyt v prostém domě na islandském severozápadě, bez signálu, bez internetu, třeba jen s foťákem a se zásobou knih. A ovšem bez strašáka ze zelené ponorky.

Tohle byla super záležitost pro každého milovníka severských vyšetřování záhadných zmizení s kapičkou hororového nádechu. Asi jako vždycky, tak i tady jsem se děsila dvou dějových linií, protože to není zrovna můj nejoblíbenější faktor u filmů. Avšak Axelsson to měl napsané opravdu dokonale. Vyšetřování má navíc hlavu a patu a nemusíte se bát, že by do sebe něco nezapadlo. Atmosféra je zde opravdu ledová a bezmocná a rozhodně nechcete být v kůži ani jedné z postav. Zkráceně řečeno, vřele doporučuji už jen kvůli tomu profesionálnímu scénáři, který si klidně umím představit v rukách takového Finchera.

Drsná islandská příroda a do ní zasazená duchařská story s lehce kriminálním nádechem. Nic co by mne vytrhlo z přesvědčení, že na Island pouze v létě, na pár dní. A také že ostrované prostě ty filmy dělat umí. Dějová linie na opuštěném ostrově je solidně temná, tažená skvělým soundtrackem a několika fakt nepříjemnými lekačkami. Ta druhá, vyšetřovací nabízí zase trochu toho mysteriózna a poměrně zamotanou krimi zápletku.