Dům ďábla (2009)

Opravdu autentické dílo... Po dlouhém čekání, které vyvolala hodina a třicet pět minut délky filmu, tlak na odhalení pravdy a krvavá akce, která se odehrává, je Dům ďábla opravdovým klenotem. Možná se mnohým nebude líbit, možná kvůli jeho pomalému tempu, ale to jsou klíčové prvky, na které je třeba věnovat pozornost. Některé scény jsou překvapivé; nečekáte je. Je to krvavé a za to je třeba být vděčný. Nevím, do jaké míry je to realistické, ale je to opravdový klenot.

Oho hoo co to ten West navařil tvl. Jsem rád že jsem se k tomuhle domečku nakonec dostal, protože mě strašně minul. Naprostá petelice! Čistá láska k hororu a osmdesátkám, jde jak ze mě, tak z filmu. V roce 2009 točit na 16mm je rarita. Atmosférický majsterštyk s precizní kamerou. Že, ne všichni to dokáží ocenit, je nad měsíc jasný. Pár věcí se možná dá vyčíst, ale... nasrat. Je to skvělý.

Vím, že West nemá moc vyrovnanou filmografii, ale občas stačí jeden, dva filmy, aby se vám vryl po kůži. Tohle prostě beru jako hodně zdařilou rozcvičku na jeho o 13 roků mladší masterpiece (ano, ´Pearl´). Tady vše zásadně vyhrocené se stane až v poslední cca čtvrthodině, ale do té doby Ti mistrně šponuje napětí a vystačí s i s málem. Stačí prostě dobře umísťovat kameru a nápaditě pracovat se zvukem, zbytek dodá vaše představivost a tušení něčeho zlého.

Vidět dnešní optikou, kam se Ti West posunul, je skutečně dojemné, ale když jdete v jeho krocích zpět a pustíte si právě třeba Dům ďábla, což je režisérův třetí celovečerní film, poprvé se u něj setkáváte s nějakou úrovní.. Dům ďábla je o nekonečném budování atmosféry, kterou West vzpomíná na sedmdesátkové horory a potvrzuje, jak moc má celý žánr pod kůží. Příběh o naivní studentce Samanthě, která potřebuje peníze, ale nenaplní ani jedno tradiční klišé, nepůjde pracovat jako servírka ani prodávat se na onlyfans (to by dnes suverénně vedlo), ale rozhodne se odpovědět na inzerát hledající chůvu.. Jenže tahle chůva musí být trošku gerontoložka, když jejím úkolem musí být pro změnu hlídat starší paní.. Může to být práce snů, stačí jen sedět a poslouchat jestli stará paní nespadne, dokud Dům ďábla neodhalí svoje úmysly.. Mistrně gradovaná atmosféra, která kompletně ignoruje moderní trend hororového vyprávění, kde všichni na ty jumpscary čekáme marně. Rozhřešení a nádech toho akčnějšího modernějšího hororu nabídne až závěr, jenže je tohle to, na co se vyplatilo čekat... Tvůrci budovali, šponovali, oddalovali divácké očekávání, až to jednou přece museli utnout a dát sledujícím odměnu za jejich trpělivost, ale možná právě ona může působit jako zbytečný ústupek.. Zajímavý žánrový experiment, který rozdělí diváky, když ani jedna strana nejspíš nebude spokojená..60%

Atmosféra ako sviňa. Žánrovo nesmierne poteší, že ide jednoznačne o žmurknutie na staré hororové béčka, ktoré ale schová bez mihnutia. Film sa nesie veľmi dusne ponurým štýlom a odsypáva nehorázne rýchlym tempom až sa zdá byť príliš krátky a stručný. Prebiehajúci zážitok je naozaj silný a vytvára zdanie bezchybne precízneho tlaku na napätie a DES, ktorého je totiž neúrekom. Miestami sa to dostáva k skutočne hrozostrašnému lahodne nezvládnuteľnému pocitu, ktorý kazí priame vyzradenie okolností, ktoré mali byť iba naznačené. Aj preto záver naivne haní celý poctivo vybudovaný dojem a funkčnosť vyvrcholenia. Zhliadnutiu som doprial možnosť plného využitia predpokladov (v noci osomote) aby mi bolo dožičené poriadnej nálože (podľa ohlasov). Aj k tomu prišlo, ibaže nerovnomerne. Príbeh si efektivitu sám narúša tým ako povrchne pláva vedľajšími postavami a pozadím keďže sa sústredí len na hlavnú a jej priestor. Škoda nevyužitia celého potenciálu s vlohami akými oplýval. Štvrtá * je za nezameniteľne podstatný rukopis a uspokojenie dlhodobo nenaplnených túžob voči žánru. Na piatu by sa zišiel sofistikovanejší scenár alebo tajomnejšie (ne)zobrazenie obsahu aby sa viac zapojila divákova predstavivosť a vedľajší herci by nemohli byť na nič, lebo tí takto len dopomáhajú k obalu neserióznosti a umelej plytkosti. Lepšie by bolo od bočnej línie s rituálmi úplne upustiť a sústrediť sa radšej iba na ducharinu a strach, pretože vo výsledku sa to samé mierne strápňuje a zhadzuje. Ale pri scéne so zapaľovačom som odskočil na strop a následný zvrat ma strhujúco odrovnal a vrthol násilne dnu. Pamätná jazda.