Děkan Spanley (2008)

Vskutku podivný konverzační snímek s velmi kvalitním obsazením.Připadalo mi,že se první část trochu vleče,ale pak jsem chytil rytmus a ponořil se do poklidné atmosféry se zvláštními dialogy a neprvoplánovým jemným humorem.Film nenabízí žádnou akci a napětí,ale navodí pocit klidu a pohody,což není k zahození.Nemohu film doporučit lidem,kteří bojují se závislostí na alkoholu,protože se v něm Tokaj pije až příliš sugestivně.

Peter O'Toole se tolikrát představil na filmových plátnech a přece to nestačilo, aby se nezapomnělo na jeho slavného Lawrence. Osobně ho mám rád už ve vysokém věku, kdy jeho stařecké rysy dodávají jeho pohledu strašlivý nádech. Ostatně tohle dokazuje v nenápadném snímku Dean Spanley, kde ztvárnil nepříjemného starého bručouna, na kterém asi osud nešetřil.
Kdo si chce odpočinout od historických velkofilmů, může mrknout na Spanleye a popřemýšlet nad tím, zda je reinkarnace ústředním motivem filmu nebo to slouží jen jako nástroj k zamyšlení.

Není tak špatné pozvat si po přednášce reinkarnační na večeři děkana. Nejlépe děkana Spanleyho. Nalákáte jej stoprocentně na Tokajské Imperial ročník 89 (rozuměj 1889). Také na ročník 91. Neb na ouplně jiný ročník. Totiž na otevření vína tohoto potřebujete monarchický dekret. Proto je tak vzácné. Nevadí, že chutná jak sirup. Má své kouzlo. Při večeři s tokajským zažijete nevídané neslýchané a budete čekat na setkání další jako pes na svoji kost. Přizvěte na večeři kupříkladu otce, s nímž nemáte zrovinka přívětivý vztah či jiného člena rodiny, kde vztah skřípe. Při tom věrném psím naslouchání počnou se díti zvláštní věci. Budete si připadat volnější, svobodnější s myslí otevřenou a nebudou vás již nepříjemně svazovat zvyky zaběhnuté. Totiž „jen uzavřená mysl má jistotu. A mezi nebem a zemí může být ještě něco jiného než hodnoty, které vyznáváš“. Vztah otec a syn se rozehřeje. A možná připustíš po seancích s děkanem a tokajským, že ani „na blechách není nic špatného. Přispívají totiž k údržbě srsti“.P. S.Pokud na vás bude zítra vrčet otec manžel syn šéf...víte proč.

Zařazením tohoto filmu na ČT2 tentýž den jako jeden z dílů Konce přehlídky (Parade's End) je možno si udělat vlastní představu, jak to ve "staré dobré Anglii" chodilo, když to ještě fungovalo a kdy názor, že "volební právo pro ženy je totéž jako ovce se zbraní", byl pro většinu samozřejmý. Dnes příběh pohladí po duši diváky obého pohlaví, ale právě z Konce přehlídky je (mimo jiné samozřejmě) znát, že tenhle svět byl "ztracený ráj" převážně pro muže a ženy většinou mohly maximálně jen sdělovat své názory prázdným křeslům ....

Dekan Spanley je prehliadkou hereckých výkonov hereckej smotánky v zložení O´Toole, Northam a Neill. Nie hviezdnej smotánky, ale tej skutočne hereckej. No a to je aj dôvod, prečo tvorcom skočíte aj na tento málo pravdepodobný príbeh. Uveríte v jeho emocionálnu silu, necháte sa dojať, ale stále vo vás zostane pocit, že je to dosť divné a že nechýbalo veľa a z filmu by sa mohla stať paródia. Lenže preto je tu ten casting. Množstvo drobností, ktoré dajú ku koncu zmysel naznačuje, že sa pozeráme na umelecký film, lenže potom je tu tá jeho spomínaná divnosť. No a tak ďalej dokolečka.