Deadline (1980)

Plným právom zabudnutý horor o spisovateľovi, ktorý píše knihy a scenáre ku krvákom a doma mu mimo iné pije krv jeho feťácka žena a dvaja nevychovaný synčekovia. Jeho zázemie sa začína rúcať a musí v šibeničnom termíne dokončiť scenár k novému filmu. Musím priznať, že toľko otravných a nesympatických postáv som vo filme už dlho nevidel. Už zmienená manželka hlavného hrdinu je svojím arogantným správaním a neustálym fetovaním po celý film na jednu poriadnu bombu a rovnako tak jeho dvaja umrnčaní synčekovia, ktorí tu (drobný spoiler) dokonca obesia svoju malú sestru a necítia vinu ani náhodou. Film disponuje mnohými gore scénkami, ktoré sú však nahádzané na plátno bez ladu a skladu. Zhruba po hodine filmu som už celkom nervózne čakal na vytúžený záver. Nikdy viac.

Taký krvavý režijný debut by som od Azzopardiho naozaj nečakal! Aj preto, že som doteraz videl filmy z jeho neskoršej tvorby, napríklad drámu o náboženskom fanatikovi Savage Messiah (2002) alebo nenápadnú, no zaujímavú ducharinu Still Small Voices (2006). Azzopardi tu porovnaní s Deadline poriadne ubral a začal sa orientovať smerom k psychologickej hrôze a nápaditému príbehu, v ktorom je násilie zobrazované opatrne a podávané v malých dávkach. Aj preto ma jeho debut prekvapil explicitnou brutalitou. Kompozične je to tiež premyslený príbeh, vyskladaný ako mozaika obrazov, ktoré v závere splynú. Deadline zachytáva zdanlivo každodenný život spisovateľa a scenáristu (Stephen Young). Výjavy z jeho života (rodina, práca, vzťahy) sa prelínajú z desivými predstavami a útržkami z jeho tvorby. A tam už ide o poriadny horor. Nespomeniem si, v ktorom filme som naposledy videl takú dlhú a pomerne detailnú scénu krvavého rozdrvenia človeka v ozubenom súkolí, ktorá trvá až do chvíle, kým z neho zostane iba hlava. Navyše sa tomu hroznému divadlu prizeral čierny cap, symbol diabla. Autor hororových príbehov sa nakoniec stal súčasťou týchto vízii. Miestami to už nebol gorefest, ale splatter paráda. Na začiatok 80. rokov to bolo pomerne kvalitné.

Nejen, že to byla divná Kanada, ale chvílemi mi to připadalo jako parodie a ty rozhodně nemusím, to je urážka žánru.

Totalna hovadina,ktoru som musel pretacat,aby som to dopozeral,jedna hviezdicka za snahu...:-)

Steven Lessey je spisovatel a scénárista specializující se na horory. Brutální, krvavé, brakové. Jenže během psaní nemá čas na svoji ženu Elizabeth ani na své tři děti, a tak katastrofa je už na dosah. Steven je zahlcen prací, Elizabeth se ze zoufalství začne kurvit a děti se rozhodnou inspirovat jedním z taťkových příběhů... Drama spisovatele, který se propadá víc a víc do pekelné jámy prokládají výjevy z jeho filmů. Sprcha se rozhodně neinspirovala u Psycha, šroubovnice a nože si pohrají s opravářem a šílené jeptišky vezmou doslova knězova slova - jsem tu pro vás - mé tělo a krev. Na diváka toho čeká ještě více včetně kokainových orgií. Osobně mě také potěšil punkový koncert, páč v těchhle hororech (osmdesátkových) bývá spíše hudba diskotéková nebo hardrocková. Velmi pěkná kamera. Jen je třeba připomenout, že v jádru jde o divnou Kanadu, tedy není to pro každého. Jen zdánlivě chaotické asi tak, jako je někdy život.(23.06.2024)