Divoký Mesiáš (2002)

Mám k tomu 2 výhrady: 1. Bylo to takové televizní, má to takový televizní look a kvůli tomu už to působí takovým omšelým dojmem. 2. Aspoň chvíli nás mohli nechat při tom, že je to jedna velká, sice netradiční, ale šťastná rodina. Optikou Johnsonové jsme je takhle neměli vnímat ani jednu jedinou scénu. Jinak mi to ale jako rekonstrukce skutečného případu přišlo výborně zpracované. Za šťastný považuju casting ústřední dvojice- představitelů Johnsonové i Thériaulta. Oba byli vynikající. Sledoval jsem to se zaujetím a v napětí, potěšila mě i 90ti minutová stopáž.

No, nakonec docela síla, což je celkem překvapení, jak se to ze začátku pomalu vyvíjelo... Ono i když to tempo na začátku je celkem pomalé, i tak mě to překvapivě nenudilo a ke konci už vůbec. Takhle, ono tady nevyteče bůhvíkolik krve, nic moc brutálního neuvidíme, ale uslyšíme o tom a mě to bohatě stačilo. Jo, máme tu scénu, kde kluk profackuje svoji matku, to už samo o sobě je dost silný, ale to nejbrutálnější (podle mě) bylo to, když se ukázalo, že ten Roch chodil s tou malou holkou, dělal to s ní jako se všemi co tam byli (ženy i děti) a pak se jí něco stalo, vyndal z ní vnitřnosti, nechal jí tam v tomhle stavu umřít a pak si z jejich žeber udělal náhrdelník (!!!) aby ji měl vždycky blízko u srdce... No prostě psychopat a manipulátor jak sviňa a ten film to ukázal celkem dobře.Zpracování sice trochu televizní, ale překvapivě to vůbec nevadí. Akorát mi teda vadí, že - když už je to přece sekta - že jsem tu neviděl nějaké modlení, děkování Bohu či v koho to tam věřili, takhle to mohlo být jenom nějaká zvláštní skupina lidí, sekta je nábožensky zaměřená. Celkově jsou moje dojmy tak na 4*, ale film je to teda dobrý. Luc Picard fakt působil jako magor. 4*

Spočiatku nenápadný filmový príbeh, ktorý vychádza zo skutočných udalostí prekvapivo ponúkne viac, než by sme od neho čakali. Rozvíja sa pomaly, postupne graduje a napokon pochmúrnou atmosférou môže konkurovať hororom. Režisér Mario Azzopardi realisticky zobrazil život v izolovanej náboženskej sekte, ktorej členov kruto psychicky aj fyzicky týra fanatický vodca Roch Theriault, ktorého presvedčivo stvárnil frankokanadský herec Luc Picard. O brutalitu samozvaného mesiáša vo filme naozaj nie je núdza (amatérska operíácia žalúdka, amputácia ruky, sexuálne násilnosti v prítomnosti detí) a vstúpenci sekty nemajú pokoj ani po smrti – napr. z kostí jednej mŕtvej konkubíny si urobí Theriault náhrdelník. Samozrejme, film Divoký mesiáš má aj psychologickú rovinu, režisér preniká do myslenia Rocha a jeho deviatich žien. Pozornosť venuje aj kurátorke (hrá ju Paula Jackson), ktorá sa po policajnom zásahu podieľa na objasnení prípadu a zároveň sa pokúša vyrovnať s vlastnou minulosťou.

Film, který vám (možná) vyrazí dech ukazuje, jak nebezpečný může být charismatický demagog. Dlouho to vypadá, že se nic moc neděje, o to víc překvapí a zapůsobí pozdější scény. Žádná hollywoodská rádoby drsná podívaná, ale poctivý kanadský film podle skutečné události, který si na nic nehraje a nesmazatelně se vryje do paměti.

Nepoznám priebeh skutočných udalostí ale za mňa celkom dobré.