D-Tox (2002)

Nekonečná přehlídka filmových klišé. Víc se k tomu vážně napsat nedá. Všemocný a všudypřítomný padouch s nejasnou motivací. Smrt holky, provázená hysterickými záchvaty. Parta různě vadných drsňáků. A především tradiční rozprchávací strategie, známá snad ze všech hororů se zlým zabijáckým stalkerem, Mikem Meyersem počínaje a Alienem konče. A přeci se zde objevilo pár smysluplných momentů, které zažehly maličkou jiskřičku napětí, aby ji pak znovu uhasilo nějaké další klišé. Je to škoda:-(

Kupodivu atmosférický thriller, ale dost mi vadila ta část v léčebně, kde se nic nedělo a jen se blbě mluvilo. Dialogy moc zábavný nebyly, ale jakmile se věci daly do pohybu, tak film chytil druhý dech a zase dokázal být zábavný tou atmosférou. Sněhová bouřka je dycky fajn, zvláště s nějakým magorem. Stallone je jako vždy cajk a kupodivu měl k sobě dobré kumpány a zajímavé jména, takže herecké výkony byly fajn a dokázaly utáhnout film. Celkově ale to nevidím líp než na trochu lepší průměr, tempo často ztrácí. Ale na Stallona, který normálně thrillery netočí, je to slušná podívaná se slušným nápadem masového vraha.

Stallone ve vězení, která je odříznutá od civilizace s bandou psychopatů a neznámým vrahem. Docela se mi to líbilo. Film měl dobrou strašidelnou vězeňskou atmosféru. Jen ke konci jsem se ztrácel. Jak tam v tý sněhový bouři byly všichni navlečený a zamaskovaný v podobnejch bundách, nevěděl jsem kdo je kdo.

D-Tox je temný kriminálny triler z roku 2002 v réžii Jima Gillespieho, založený na románe "Jitter Joint" od Howarda Swindella. Film ponúka napätú atmosféru, kde sa miešajú prvky psychologického hororu a klasického thrilleru. Protagonistom je agent FBI Jake Malloy (v podaní Sylvestera Stallonea), ktorý čelí traumatickej strate a psychickému vyčerpaniu po tom, čo sa stane terčom brutálneho sériového vraha zameraného na policajtov.
 
Príbeh je zasadený do odľahlej rehabilitačnej kliniky pre policajtov so psychickými problémami, kde sa Malloy snaží zotaviť. Avšak keď začnú pacienti za záhadných okolností miznúť a zomierať, ukáže sa, že vrah je niekto medzi nimi. Téma psychopatického zabijaka, ktorý systematicky likviduje príslušníkov zákona, prináša do žánru kriminálneho trileru netradičný prvok intenzívnej paranoje a izolácie.
 
Na rozdiel od mnohých kritických hodnotení, ktoré filmu vyčítajú pomalšie tempo a tradičné žánrové klišé, je možné na D-Tox nazerať aj ako na snahu o temnejšie, viac psychologické spracovanie témy policajného vyhorenia a vnútornej viny. Atmosféra stiesnenia a beznádeje je podporená temnou vizuálnou estetikou a pochmúrnym prostredím opusteného zariadenia, čo dotvára silný pocit ohrozenia.
 
Aj keď film nevyužíva plný potenciál svojho námetu a trpí problémami s dynamikou rozprávania, ponúka surový pohľad na krehkosť ľudskej psychiky a hranice odvahy tvárou v tvár absolútnej hrôze. Výkon Sylvestera Stallonea, ktorý sa snaží o emotívnejšie herectvo, pôsobí autentickejšie než býva v jeho akčných úlohách obvyklé.

D-Tox je zmatený thriller z doby, kdy si Sly zatím jenom myslel, že jeho kariéra je na dně. Docela bych uvítal, kdyby si odpustil střídání žánru a dál rozvíjel prvních patnáct minut filmu, protože i když to byla jen líná vykrádačka Se7en, byla docela povedná. Rozhodně napínavější, atmosféričtější a nápaditější, než cokoliv co přišlo potom. Líbil se mi Robert Patrick, který si zahrál parádního magora. Sly se snažil, ale rozháraný scénář mu to moc neulehčoval.