Chumlum (1964)

Na cestě a jejich následovníci.¬        

Chumlum jako chumáč střihů koláží je základově pocitový a není určen k analýze. To u mne znamená určitě bod navíc. Kulturně úzce profilované dílko, což znamená opomíjenost drtivou většinou a nekritickou oblibu u malinké menšiny. Řad snímku je veden tvůrcovými pocity a v menší míře myšlenkami (ať už to znamená cokoli) a nemá zřetelný "rozumový" obsah, krom vyústění do oslavy tělesnosti. Vysoce hodnotím práci, která musela býti vykonána na množství koláží navzájem se ještě prostupujících. Vedle zmíněných kladů však je mi zmíniti i další věc, a to, že Chumlum je přede vším narcistním dílkem svého tvůrce (a možným poklonkováním jeho guruům); nic neční nad tímto dílkem, žádná věž, pomník, ať myšlenkově, ať citově se tu nekoná. Ponechal bych proto Chumlum hrstce jeho nenáročných obdivovatelů — mezi než se můžete, samozřejmě, zařaditi i vy.(07.06.2017)

Súhlasím s dwi, že kvality Chumlum uznajú predovšetkým priaznivci tvorby Kenneth Angera, ale chcel by som doplniť nasledovné. Z pohľadu choreografie a kostýmov pozorujem kontinuitu s fantáziou Shûji Terayamu a tiež vidím isté prepojenie s Jodorowského majstrovským experimentom Teatro Sin Fin, čo zatiaľ nemá kto doceniť. Žiaľ.(15.08.2016)

Dwi píše, že film odporúča priaznivcom tvorby Kennetha Angera. Tak som sa do toho zachumlal. Ok, nejaké spoločné znaky by sa našli. Lenže toto nie je žiadny rituál prerodu, toto je len rituál prevaľovania sa a tančekov. V rytme veľmi príjemnej spinetovej melódie. Celé je to také jemnejšie. Miestami nezvyčajné prelínačky. Myseľ vystupujúca z tiel v podobe iných tiel, či ich častí. Vplyvy a ľudské interakcie priznané i nepriznané, no takýmto spôsobom videné. Kolísanie v sieťovom lehátku, predvedenie rôznych rób, telesných nežností. A na záver akoby predpoveď: z veku kvetín vstúpime do veku zdravého tela. Naše ležaním rozmľandravené údy najlepšie vyvetráme behom po pieskovej pláži. Ale aj tu sa objavujú v preľnutí kontúry mesta, ako lokality, ktoré tieto hnutia zrodilo. Takže áno, skoro ako Anger, len taký zjemnený, akoby pod vplyvom anhalónia. Zvieratkovsky lenivý, povzbudzujúci k príjemnému namáhaniu mysle, a len minimálne tela (okrem spomenutého, akoby prorockého záveru).(09.01.2015)

Jedna z velkých ikon sanfranciské filmařiny Ron Rice do filmů promítal vlastní beatnické zkušenosti, které často propojoval s
východními mystickými naukami. Chumlum je jeho jediným barevným počinem, v němž zachycuje scény z jiného avantgardního filmu
Normal Love přítele Jacka Smithe. Ron Rice přináší do filmařiny novou estetickou koncepci, založenou na prolínání
orientální transcendence (zen) a absurdity (dada). Dazendada je tak pulzující kombinací mezi světem řádu a světem chaosu.
Mimochodem, netradiční název je odvozen od nahrávky skladatele
Anguse MacLise, jenž hraje na cembalo. Příznivcům tvorby Kennetha Angera vřele doporučuji.(16.07.2007)

Převalování těla objektů z příjemné hudby. Nijak zvláštní, ale trochu vtahující, okouzlující.(50%)(24.04.2022)