Bratři zločinu (1990)

Taký mix gangsterky a talianskej mafiánčiny, akurát na britský spôsob. Začiatok odľahčenejší, ale neskôr fungujúci film so surovými dvojčatami, ktoré nadovšetko milujú svoju 'family'. Plusom je, že boli do hlavných rolí obsadené skutočné dvojčatá. V závere mi chýbalo väčšie rozvinutie ich pádu a nielen dať letmú scénu pohrebu matky s policajnou eskortou.(02.10.2024)

Britský film o mafiánskych dvojčatách, ktorý mal rozmery 90-tych rokov. Trpel totiž neduhami onej doby v rámci kinematografie a hlavne mi na ňom vadil ten strašný televízny look. Obsahovo fajn, ale dalo sa to naozaj natočiť omnoho lepšie. V rámci európskeho filmu slabší priemer a u mňa slabé tri hviezdy. 50 %(08.04.2017)

Zábavná anglická gangsterka, která se ale bohužel nikdy nestane klasikou. Režiséra Petra Medaka mám rád a jeho Romeo krvácí považuju za naprosto famózní film, tady si ale vybral jako režisér slabší chvilku. Celý film je obrazově staromódní a statický, chybí mu styl a spíš než jako kinofilm, půsoí jako takový lepší tv film pro HBO. Srovnání zabolí zvlášť když si člověk uvědomí, že Scorseseho Mafiáni jsou ze stejného roku a DePalmova Scarface ještě starší. Herecky je to docela v pohodě. Kluci ze Spandau Ballet nejsou žádní velcí herci, ale svoje si uhráli. I když si nemůžu pomoct, že by se mi do psychopatické role jednoho z bratrů hodil spíš někdo jako Joe Pesci. Mimochodem to, že dva londýnský psychouši, co rádi ubližovali lidem, z filmu vychází jako dva v pohodě týpci, je už jen takovej zábavnej detail. Příběh se točí hlavně kolem jejich osobních vztahů. O jejich kriminálních aktivitách se příliš nedozvíme, takže ve chvíli, kdy se začnou věci kazit a nastávají problémy, nemá divák pocit stahující se smyčky a v podstatě vůbec nemá šajn, proč dotyčná osoba, kterou se právě bratři Krayovi chystají zabít, představuje problém. Na druhou stranu, pokud má někdo rád gangsterky, film si myslím užije. Jak říkám, není to klasika, ale ani katastrofa.(29.06.2015)

Životopisné obrázky o gangsterských dvojčatech v podání členů skupiny Spandau Ballet. Film neuvěřitelně rozklížený -- část války a dětství je téměř na jedničku, podmanivá, až dojemná expozice životního dramatu, kdy se kalila ocel charakterů a už tehdy byla zakřivována (pokřivována) rodinou, prostředím a okolnostmi. Ta šavlička, co s ní pak gangsteři kouzlili permanentní "úsměv" na tváři těch, co se jim nelíbili... takový pěkný symbůlek. Pak už to je jízda čím dál pomalejší, jakoby zabržděná, přestože tuze šikmá, až by se chtělo říci: ta druhá, zločinná polovina měla být natočena machrem z Hollywoodu a k té první by slušla prostě přilepit. Kuci ze Spandau Balletu jsou prostě napohled hodní hoši, ty krvežíznivé gangstery s chutí podřezávat jim nikdo nemůže věřit, protože zahrát lotra taky není zase tak snadné. Škoda. Ale závěrečné scény pohřbu matky jako by vypadly ze současnosti: český divák si nemůže nevzpomenout na Kočkovic pražský funerální spektákl... Hle, jak se ten gangstrerismus panevropsky pospojoval -- od doby zobrazované po dobu zobrazující až po prozaický potemnělý dnešek. Zdejší divák si ten geografický přeskok dotvoří sám. Stojí za vidění? Díky tomu recipienstskému after-effectu vlastně ano. Realismus, naléhavost, ale taky úzkost z těchto "sympatických a spořádaných" lidí v jaguarech, co se všude tak zvláštně podobají -- přece jenom se dostaví.(29.05.2009)

Průměrný staromódně natočený film, kterému jeho nynější věk nepřidal na hodnotě, spíše naopak (natočeno 1990).(06.09.2023)