Bratři Karamazovi (1958)

Veľmi silné spracovanie, čo do zobrazenia prostredia. Američania dokázali ruský duch mesta vyfarbiť možno lepšie než by to urobili Rusi samotní. Na rozdiel od verzie z roku 1969 tu sú všetci herci výborne obsadení, ale vyhrávajú ženské postavy. Maria Schell je neuveriteľne verným zobrazením Grushenky. Yul Brynner zas úplne vystihol charakter Dimitrija, trochu mi však vadila jeho vizáž. Ten plešatý look (čo nie je samozrejme Brynnerova vina) nebol vôbec vhodný.

Vyčítať tejto zosekanej verzii akékoľvek zjednodušovanie, obmedzenosť a expresívnu svojbytnosť v zvláštnu a časom rozpadávajúcu sa kazajku udalostí je vlastne bezpredmetné. Dovolím si dokonca tvrdiť, že atmosférou s relatívne nízkym rozpočtom, zanietenosťou a americkou optikou sú títo Bratia Karamazovovci celkom vydarení, oceniť treba aj to, že sa dej nesústredil len na súdne líčenie a spôsoby úkladu vraždy, ale celoplošne. Yul Brynner ako Dmitrij, Lee J. Cobb ako otec Fjodor a možno ešte postava hrajúca Kaťu sú navyše výborní, sálajú z nich (v náznakoch ako tak) tie typické dostojevského črty, ale časom sa Brooksova réžia začne vinou rýchlo opísaných knižných opisov postáv rozsypávať popod prsty. Nevadí. A na margo samotnej knihy - tá je samozrejme neopakovateľná, niečo tak nádherné nejde ani napísať...

Román jsem nečetl. Do filmu se toho jistě mnoho nevešlo, a věřím, že lepší atmosféru carského ruska konce 19. století by dovedli vytvořit ruští filmaři, přestože Brooksův příspěvek světové kinematografii má v ní své pevné místo. Brynner je opravdu dominantní postavou, herecky se však řadí spíše do průměru a jeho herecká síla tkví v jeho vizáži, bělostných pohledech a především dokonalému svícení (skvělá práce světla a stínu, zdůrazňující Brynnerův pronikavý pohled). Herecky dominuje starý Karamazov, za kterého Lee J. Cobb možná toho Oscara dostat mohl. Maria Schell jako osudová žena Grushenka má něco do sebe, rozhodně je výraznější tváří než Katya Claire Bloom. Dostojevského román si asi nepřečtu, ale po Zelenkově přihlouplém továrním úletu je to pro mě konečně setkání s velkým dílem. Mám ještě v plánu pokusit se sehnat (hlavně titulky!) ruskou adaptaci z roku 1969 (232 minut!).

Veľmi dobré spracovanie Dostojevského rozsiahleho románu s presvedčivými hereckými výkonmi. Príjemným prekvapením sú aj historické kulisy ruských reálií.

Když to hrají Američané, je to úplně jiný dojem. Navíc film zestárl.