Boratův navázaný telefilm (2020)

Tomuhle pokračování jsem se léta vyhýbal jak redditoři deodorantu a po dokoukání musím říct, že můj strach byl naprosto zbytečný. Druhý Borat sice už není takové zjevení jako jednička a ani není tak vtipný, ale vynahrazuje to rapidní eskalací absurdních situací a hlavně docela funkčním dějovým obloukem, u kterého je těžké uvěřit, že byl domyšlený až zpětně. Scény jako ta, kde je starej prasák Giuliani ready vytasit kára, jsou fakt k nezaplacení. Bakalova je tu skvělá a Cohenovi asistuje výborně a na konci jsem snad i cítil takové jemné zahřání u srdíčka, což je to poslední, co jsem od pokračování Borata po 14 letech čekal.

V kinematografii platí, že sequely sú vo väčšine prípadov kvalitatívne horšie, než ich predchodcovia. Pri pokračovaní "nazerania" na putovanie "kazašského" reportéra Borata Sagdiyeva (Sacha Baron Cohen) po Spojených štátoch to ale neplatí. Film z roku 2020 je totiž rovnako zlý, ako jeho o štrnásť rokov staršípredchodca. Navyše, mizne z neho aj akási "aura" autentickosti, pričom nevtipné scény, z ktorých je vyskladaný, pôsobia oveľa viac "podľa scenára" a dohodnuto. Spôsob, akým vyznievajú v snímke, nerobí na diváka dobrý dojem, pričom negatíva znásobuje aj skutočnosť, že v ňom absentuje humor. Teda, "humor" tu nájsť možno, ale nedá sa povedať, že by dokázal pobaviť. Borata na jeho ceste po USA tentokrát sprevádza aj jeho dcéra Tutar, stvárnená bulharskou herečkouMariou Bakalovou, ktorej výkon je snáď jediným výraznejším pozitívom diela režiséraJasona Wolinera. To sa okrem "typických" scénok zameriava aj na začiatok koronavírusovej pandémie a veľmi svojským spôsobom vyzdvihuje dôležitosť ženských práv v modernej spoločnosti (najmä prostredníctvom postavy Tutar).Borat Subsequent Moviefilm: Delivery of Prodigious Bribe to American Regime for Make Benefit Once Glorious Nation of Kazakhstansa snaží nadviazať na úspech filmu z roku 2006, ale nedarí sa mu to. Snímka si pod sebou sama "píli konár" nielen nevýrazným (rozumej nezábavným) a repetitívnym "humorom", ktorý možno kedysi na niekoho fungoval, no dnes už (z mnohých dôvodov) neobstojí, ale najmä spôsobom, akým je natočená. Je pochopiteľné, že pre široké povedomie o postave Borata to asi nie je možné poňať rovnako, ako v roku 2006, ale celková zinscenovanosť diela je do očí bijúca. Diváka nielenže film nebaví po obsahovej stránke, ale navyše sa do istej miery cíti aj oklamaný. Chabé pokračovanie chabého predchodcu.

Borat je zpět a zase testuje hranice vkusu, jenže tentokrát víc spoléhá na šok než na chytrou satiru. Některé scény jsou trefné (Rudy Giuliani v pasti? Komediální zlato!), jiné tlačí až příliš na pilu.
Maria Bakalova je příjemné překvapení a dynamika s Baronem Cohenem funguje, ale kouzlo prvního dílu se vytratilo. Pobaví? Ano. Šokuje? Určitě. Ale na kultovní úroveň jedničky to nemá.

Debilní a nevkusné. Zatímco v předešlém filmu vše působilo věrohodně, tady bych horkotěžko hledal scénu, která by nebyla očividně předem domluvená a vyloženě zahraná. Na to, jak se snímek nicméně nebral vážně, měl v některých chvílích náběh na funkční drama, velice dobrou výpravu a závěrečný zvrat mě absolutně dostal. Ale jinak nevidím jediný dobrý důvod přidávat hvězdy. Na to, s jakými kontroverzemi film pracoval a co si dovolil, se stejně držel až moc zpátky a působil skoro až pokrytecky. A na tohle se čekalo celých 14 let?

První film o Boratovi si už moc nepamatuju. Faktem je, že druhý snímek pokračuje tam, kde Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu skončil. Hlavní hrdina se znovu vydává do USA, aby tam poznal, kterak se svět a tato země zvlášť od té doby změnili. Zajímavé je, že některé věci mu vlastně nejsou jasné a nechápe je, přestože se za 14 let změnit nemohly, jelikož technologicky či společensky fungovaly už předtím. V tomto logiku mírně postrádám. Celý film je složen hlavně z pubertálního humoru na úrovni dávných prciček. Obsahují sexuální podtext a pro některé to možná již bude za hranou. Patřím mezi ně. Tanec s krví mezi nohama mi už zkrátka nepřijde vtipný stejně jako několikrát zobrazovaný mužský penis. Filmaři využili tématu covidu a parodovali tak spousty tehdy aktuálních společenských témat včetně politických. Satira se nevyhýbá ani tématu fake news či konspiracím. Věřím, že fanoušci filmu se jistě najdou. Já mezi ně patřit nemůžu a nechci.