Bezcharakterní žena (1964)

Výborný príbeh opatrovateľky Marie, ktorá padne do oka bohatému bezškrupulózmenu boháčovi a stane sa nástrojom "lúpeže" jeho majetku. Skvelá Gina Lolobrigida opäť dokazuje, že nie je len pekná tvárička a dokáže s talianskym temperamentom zahrať všetky emócie. Sean Connery a Ralph Richardson jej rovnako skvelo sekundujú v roliach vypočítavých boháčov. Scenár ukrýva niekoľko vydarených zvratov, ktoré udržujú diváka v napätí, takže ako dopadne dráma s dedičstvom nie je jasné až do úplného konca.

Bezcharakterní žena je vynikající drama, které uspokojí i hodně náročné diváky lačné po dramatu s překvapivým koncem. Na snímku jsou asi nejzajímavější dvě věci. Za prvé samotná dějová linka včetně překvapivé pointy. Ve zkratce se dá říct, že je úžasné, jak brilantní plán Tony vymyslel. Ale i ten nejgeniálnější plán může překvapivě selhat. Otázkou ale je, a to je právě ta druhá zajímavá věc, do jaké míry si oba pánové svůj osud zasloužili. Charles Richmond se totiž ke svým podřízeným chová opravdu hrozně. Dává najevo, že díky svému bohatství si vlastně může dělat co se mu zlíbí. Je tedy k zamyšlení, zda Tony vlastně nezbavil svět jednoho tyrana. Na druhé straně jeho hlavní motivací byly jen a pouze peníze a jak se ukazuje, sám je pro ně ochoten udělat prakticky cokoli.

Tento film jsem si pustila náhodou, ale nelituji. Zaujaly mě manýry starého pana Richmonda, který mi hodně připomínal bezcitného Paula Gettyho (koupit si můžeš všechno a každého) a pak stínová hra chamtivého synovce. Zde by se nabízela myšlenka, že se od mistra můžeš naučit všechno a přeci v tomto případě fištrón mistra není překonán.

Povedený snímek, který je s přibývajícími minutami stále lepší. Hereckému trojlístku není co vytknout, k tomu hraje krásná klasická hudba, kterou starý pán tak rád poslouchá (Berlioz, Beethoven). Velmi mě těší účast kameramana Otty Hellera, jehož filmografie (ať už u nás či v zahraničí) je úctyhodná. Uvedeno dnes - v sobotu po obědě - na programu ČT2 s českým dabingem (např. Tereza Bebarová či Jiří Plachý mladší).

Strýček miliardář ho chtěl vydědit a tak si na něj posvítil. A kam nemůže čert, tam se nastrčí ženská. Mistrovsky zpracovaný příběh o jednom téměř dokonalém zločinu, u kterého téměř zamrzí, že to režijně nezpracoval přímo Alfred Hitchcock. Ale žádná škoda, neboť Basil Dearden si s danou látkou poradil taktéž dobře. Vznikl kriminální thriller, který svou napínavou atmosféru buduje opatrně a se správným tahem na branku. Pevný děj jak skála zpočátku jasně vymezuje mantinely v patřičném zájmu daných skutků, aby nečekaný zvrat ke konci všeho doslova šokoval svou chytrou sugestivností. Sean Connery v naprosto přesvědčivé pozici ´homme fatal´, což znamená ´osudový muž´, která je hlavním hnacím motorem všeho dění. Gina Lollobrigida, stejně tak přesvědčivá, v pozici ošetřovatelky onoho strýčka, už jen působí coby šachová figurka, která se kdykoliv může k dosažení cíle obětovat. Démonický a věčně navztekaný strýček taktéž nezůstává v pozadí a celý dějový koncept okořeňuje svými nesmrtelnými hláškami, které, chtě nechtě, prostě pobaví a to bez ohledu na to, že se ve většině případů jedná o urážky nejrůznějšího charakteru. O zvraty a emoce, jak se na noir sluší a patří, není nouze a i když se může přeci jen zdát, že se scénář veze jen v obyčejném průměru, snímek umí uchvátit v plné míře. Obzvlášť ke konci, kdy vše dostává takřka až hororový nádech. Proto z počátku ta zmínka o Alfredovi Hitchcockovi.