Bérénice (1954)
Sledovat Bérénice online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Bérénice
Shot in 16mm, Berenice is Rohmer’s first finished film. The film is based on a story by Edgar Allen Poe about a man who becomes obsessed with his fiancé’s teeth. The film was shot at Andre Bazin’s house by Jacques Rivette. Rivette also edited the film.
Obsazení
Podobné filmy jako Bérénice
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (2)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Rovnomenná poviedka Edgara Allana Poea je 30x lepšia než jej čiernobiela adaptácia. Z poviedky sa citujú dlhé pasáže, no zvláštna tiesnivá atmosféra dvoch osôb, trpiacimi duševnými problémami, ústiacimi do desuplnej pointy sa podarila vystihnúť snáď len posledným záberom. Zvyšok je vznešená nuda, nedosahujúca neskorších kvalít Rohmerovej tvorby. Snaha sa cení, ale nejaké veľké umeníčko, či skvelá konverzačná záležitosť, ba ani obyčajná zábava to zatiaľ veru nie je.(12.08.2020)
Zdroj: ČSFD.cz (2020-08-12)Film vznikl na motivy hororové povídky "Berenice" (1835), jejímž autorem je Edgar Allan Poe. Klaustrofobicky pojatý příběh zachycuje vztah uzavřeného mladíka Aegea (Eric Rohmer) a jeho sestřenice Berenice, kteří tráví společný čas v rodovém sídle. Aegeus, mívající stavy paralyzující melancholie, je úplným opakem živelné a energické Berenice, přesto se mezi nimi rozvine vztah podobný lásce. Vše se však zkomplikuje tajuplnou nemocí, do které Berenice upadne. /// Rohmer nechává zaznít dlouhé pasáže z literární předlohy, v tomto případě se dá navíc vnímat jako pozitivum fakt, že v průběhu celého filmu neopustíme tísnivou atmosféru rodinného zámku - k uzavřené atmosféře předlohy a tajuplnosti příslušného fikčního světa to jistě přiléhá. Nemohu si však odpustit retrospektivní myšlenku, že Rohmera to v jeho historicky druhém snímku (a pro diváka současnoti prvním, protože jeho první film se do dnešních dnu nedochoval) příznačně táhlo k zfilmování TEXTU, tedy k neduhu, kterého se za celou kariéru nezbavil, i když cizí text posléze nahradil vlastním.(13.11.2014)
Zdroj: ČSFD.cz (2014-11-13)