Atlasova vzpoura: 1. část (2011)

Společná poznámka ke všem třem dílům (I.,II.,III.). Společná poznámka ke všem třem dílům (I., II., III.). Začíná to celkem dobře a retro-futuro pojetí zaujme, ale postupně se to stává čím dál větší absurditou. Na jednu stranu sympatické upozorňování na státní intervencionismus, který dusí nejen kreativitu a pokrok, ale i běžnou údržbu (známe z reálného socialismu), na stranu druhou si jako hrdiny předloha i filmy berou ty nepravé - kapitány velkoprůmyslu, kteří jsou v realitě právě se státem nejvíce provázaní a znetvořují ho ve prospěch svých zájmů (známe ze současnosti). Místo těch skutečných hrdinů, kteří tvoří většinu hodnot, zaměstnávají nejvíce lidí, platí nejvíce daní a berou nejméně dotací a jsou páteří svobodné společnosti - malých podnikatelů a živnostníků. Je vidět, jak Ayn Randová strašně chtěla proniknout do "high society", a proto ve svém "opus magnum" jejím příslušníkům takhle strašně podlézala. Také ta oslava sobectví je úplně absurdní - když si dva zamilovaní hrdinové ve třetím dílu navzájem slibují, že se nikdy neobětují pro nikoho jiného a budou vždy jen sledovat své vlastní zájmy, je to směšné. Jako neexistuje a nefunguje absolutní altruismus, nikdy nemůže existovat a natožpak být společnosti prospěné ani absolutní sobectví. Prostě je to celé přehnané a ve výsledku blbost. Filmově to není úplně marné, jen takové televizně průměrné a s klesající kvalitou, přičemž třetí díl je už fakt vyloženě propadák.

Je vidět, že i když je film rozdělen na tři části tvořící dohromady přes 5 hodin, tak se tam příběh stěží vejde. Ve filmu se muselo s časem hodně improvizovat a tak si říkám, že to mohlo být lepší když by to byl seriál pro Netflix.
Ale i tak je to udělané opravdu dobře, já bych možná přidal i rozhovor s pirátem Ragnarem Danneskjöldem a Hankem Readenem jak Hankovi dává zlatý prut a Hank neví, zda ho má nahlásit strážníkovi a nebo zvědavému strážníkovi nalhat, že je sám. Aby bylo trochu vidět, jak si není jist tím, co doposud uznává jako nucené zlo. James Taggart byl opravdu nechutný příživník a jeho sestra Dagny na mě působila nečekaně sympaticky. Akorát se mi nelíbil český dabing, kde dabéři nepochopili Dagninu přezdívku. Nebyla slimák, ale šnek což byl název komponenty v lokomotivě. Jinak nemám co vytknout. Hodnotím to jako celou minisérii, jelikož kvalita zpracování všech částí je víceméně obdobná.

Ideologie Ayn Randové se dá vystihnout jediným výrokem: "Chamtivost je dobrá." Víte, kde je ten problém? Chamtivost není dobrá. S trošku autoritativnějším přístupem její ideologii přesně uplatňoval chilský diktátor Augusto Pinochet. A jak to dopadlo? 45 % populace pod hranicí chudoby, dvě hluboké recese a dlouhodobé socioekonomické poškození, ze kterého se Chile hrabala desítky let. Někdo mi bude argumentovat ekonomickým růstem, ale 1) dotování režimu Spojenými státy mělo na růstu stěžejní podíl a 2) můj skromný názor je ten, že lidé a jejich životní úroveň jsou důležitější než ekonomická statistika. A on není neomezený růst na planetě s omezenými zdroji vlastně ani možný. Ale zpět k Randové.
Tak zvaný "objektivismus", jak své myšlenky Randová nazývá, tvrdí, že naprostá svoboda je možná pouze skrz tvrdý individualismus, volný trh a bez zásahů státu do ekonomiky. Jenže jsou to právě ty státní zásahy, co alespoň náznak svobody v kapitalismu chrání. Nastavení minimální mzdy je regulace, omezení pracovní doby je regulace, sociální pojištění je regulace. Tyto a mnohé další záležitosti vydává liberální demokracie za svou věčnou součást a samozřejmost, ale všechno to je výsledkem desítek let "třídního boje", tedy nátlaku zdola. Mimo to stát chrání před bezohledným zákonem konkurence drobné podnikatele, chudé vrstvy a vlastně drtivou většinu zaměstnanců. Randová by nás zřejmě chtěla vrhnout zpět do poloviny 19. století. Řekl bych, že aplikovat její myšlenky na tehdejším Západě, do 15-20 let by tam vládli komunisté taky. Děsivé a zároveň nebezpečné je však to, že po krizi v roce 2008 zájem o Randovou prudce vzrostl, jakoby to nebyla právě deregulace ekonomiky (tuším, že údajně v zájmu podpory hypotečních úvěrů), co krizi způsobilo. Opravdu dnes někdo vidí ve zběsilém ekonomickém liberalismu řešení našich problémů, když je to ve skutečnosti jejich příčina?

Asi dobry namet. Futuristicky a velmi akuratni.
Ale to provedeni... Ach jo. Vylozene tam byl moment za pet hvezd, no nasledovany momentem, kdy absolutne ihned vite kdo se s kym vyspi, kdy, kde se vezmou prachy. A pak dalsi scena z kategorie odpad. A dalsi. No ne, Proste nezvladnute. Kamera, rezie, scenar, hudba, herci, osvetlovaci, zvukari, vsadim se, ze i catering stal za prd. Treba tohle nekdy nekdo natoci lip. A protoze nervy mam jen jedny, druhy dil odmitam absolvovat. Radeji ty hodiny utopim v knizni predloze.

Vcelku povedená adaptace první třetiny kontroverzního "románu" Ayn Rand. Postavy jsou oproti knize polidštěny a prostředí modernější, "filosofické" disputace zkráceny na nejnutnější, takže koukatelná záležitost. Vzhledem k hodnocení dalších dílů a skutečnosti, že román jsem nedávno četl, si je nechám ujít.