Zlatá šedesátá S01E17 — Jan Němec

Nekompromisní filmař, který znepokojivě i s poetickou citlivostí přetvářel okolní svět a pobouřil vládnoucí garnituru... Jan Němec získal přízvisko enfant terrible české nové vlny. Se svými látkami měl potíže už na FAMU, ale již absolventským snímkem si získal značnou mezinárodní pozornost. Jeho první celovečerní film, adaptace povídky Arnošta Lustiga Démanty noci (1964). zapůsobil nevšedními a intenzivními filmovými postupy jako zjevení. Takřka legendární statut získala mrazivá alegorie O slavnosti a hostech (1966), jež vzbudila tuhý odpor komunistického režimu a premiéry se dočkala až během uvolnění v roce 1968. Následujícím snímkem Mučedníci lásky (1968) završil Jan Němec spolupráci s Ester Krumbachovou ve snově surreálném a svobodomyslném ponoru do lidských citů. Sovětskou invazi zachytil jeho dokumentární počin Oratorium pro Prahu, který zahrnul materiály riskantně vyvezené během okupačního chaosu za hranice země. Představoval tak nejvýraznější svědectví, jež se dostalo ke světovému publiku. I kvůli tomu se Jan Němec stal v době normalizace nežádoucím tvůrcem a pod nátlakem nakonec opustil Československo. Patnáct let strávil v emigraci, a i když ani tam jako filmař nezahálel, novou uměleckou éru zahájil až po návratu do vlasti. Nebránil se využívat nové filmové technologie a námětem snímků učinil i úseky z vlastního života.