Vlak dětství a naděje (1985)
O seriálu Vlak dětství a naděje
"Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (289)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Reálně socialistická kapitální békovina.1) Jak jsem tomuhle seriálku mohl dát před dvaceti léty 5*, prostě nechápu. Měl jsem ho zafixovaný jako něco příjemného a vymykajícího se běžné produkci. Ano, to nesporně je._____
Zdroj: ČSFD.cz (2025-11-03)2) Skvělé herecké výkony 52letého Stanislava Zindulky (Pumplne), 48leté Heleny Růžičkové (Urbanová, jež je na tragickej život pes) či 22letého Vladimíra Javorského (nadšený Němec Sepp), skvělá hudba 49letého Luboše Fišera, citlivá režie 60letého Karla Kachyni a působivé dobové detaily vytvočily silný dojem. Ten však do dneška nevytrval._____
3) Údaje o věku protagonistů uvádím k roku natáčení 1984._____
4) Příliš cítím socialistickou propagandu a celkově se při sledování lehce nudím. Takže po novém zhlédnutí nakonec dávám jen 3*._____
5) Všiml jsem si 19letého Pavla Pochylého (Věrčin kluk Milan Mrázek), který dnes žije v USA.
Napoprvé jsem seriál jako celek zcela zavrhla, a to výlučně kvůli hlavní mužské postavě, která mi svým neustálým ukecaně šaškovským chováním šla (a jde) totálně proti srsti. Musela jsem však chtě-nechtě připustit, že i takové charaktery existovaly a existují a právě jeden z nich sledujeme v tomto seriálu = "hrdina", který bojuje proti zlu spíše nebo jenom pusou, a jeho protifašistické akce(?) jsou směšné, dětinské, naivní a hloupé, ale zárověń velice nebezpečné = cpát "švábům" do pečiva šváby by mohlo a v reálu by také pravděpodobně skončilo katastrofou. Předlohu psala žena a podle toho vypadá i její pohled na řadu situací, akcí a osudů lidí v čase války. Vedle nesmyslů nabízí ale seriál i velmi zábavný a dojemný děj, umocněný kvalitními hereckými výkony naší tehdejší herecké elity. Vedle Růžičkové, "protivného" Zindulky a Fuchsové je třeba vypíchnout skvělou Alenu Vránovou a excelentní Zuzanu Talpovou(v roli Bezděčky). Ve srovnání s tvorbou od/po r.1989 se stal už i tento seriál nedostižnou klasikou!
Zdroj: ČSFD.cz (2024-02-25)Několik filmů od Karla Kachyni mám velmi rád a nedám na ně dopustit (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři, Ucho), seriál Vlak dětství a naděje mi ale moc nesedl. Má svou zvláštní poetiku, na kterou jsem se nedokázal naladit. Pohled na válku očima dítěte je osvědčený způsob změny vnímání a může přinést do příběhu oživení. Tady se to bohužel moc nestalo. Žaneta Fuchsová už tratila roztomilost dítěte a do krásy ještě nevyrostla. Prohození s Terezou Brodskou v dalších dílech chápu, ale taky to působilo divně. Na chuť jsem nepřišel ani ostatním postavám. Většina byla až moc bláznivá. Bylo to tím dětským pohledem, či snahou se vyrovnat s válkou? Co bych seriálu naopak nevyčítal (jako některé komentáře tady), je nějaká oslava komunistů, Rusů apod. To, že se na konci války vítali Rusové s otevřenou náručí, byl fakt. Tehdy to byli skuteční osvoboditelé. Navíc samotný seriál si pobyl nějakou dobu v trezoru. Jsem rád, že jsem tuto klasiku viděl, ale jednou stačilo, slabší tři hvězdy.
Zdroj: ČSFD.cz (2023-06-27)Příběh mého dětství. Krásná vzpomínka na seriál, který učaroval svým poutavým vyprávěním síly a odhodlání obyčejných lidí, kteří neztrácí smysl žít, v těžké době nástupu nacistického režimu. Nádherné pojetí Stanislava Zindulky, který by si za svůj výkon zasloužil ocenění. Místy smutné, energetické i ale i přesto poutavé Žanety Fuchsové v roli malé Věrky, kterou později vystřídala Terezka Brodská - žena, tehdy ještě slečna, též krásná a okouzlující. A v neposlední řadě dáma v podání Helenky Růžičkové, která mě velmi bavila a Stanislavu Zindulkovi skvěle sekundovala a společně byli hnacím motorem celého seriálu. Zde se casting vydařil na výbornou a každý herec vše plnil na výbornou. Celý děj hezky plyne, a proto si nezaslouží míň, něž plný počet bodů a u mě místo v oblíbených seriálech. Skvělá práce.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-12-14)Ve své době, tragických seriálů které se braly velmi vážně, byl tento, díky svérázné postavě macechy v podání Růžičkové, jak živá voda na přeschlou ČST tvorbu. Dnes je ale po letech naprosto nefunkční: idealizace SSSR, KSČ tak i otravné Růžičkové která každou hezkou herečku vždy jak mohla tak fackovala. V seriálu už nudila neustále opakující hláškou : “na těžkej život já jsem pes”. Dnes je seriál tak zoufale zakyslej, že zajímavá je tam jen Alena Vránová. Seriál prostě umřel se sovětským svazem jak říkal Zindulka Naši bráškové nás v tom jediní nenechali sami- ale nechali…
Zdroj: ČSFD.cz (2022-08-14)