Ve službách CIA (2014)

V porovnání s vynikajícím Homeland pokulhává State of Affairs prakticky ve všech ohledech, nicméně pokud tento projekt beru samostatně, většina oprávněných výtek podstatně bledne. A tak to jediné, co dokáže trápit od pilotu až po finální cliffhanger, je bezkonkurenčně nejnesympatičtější a nejneschopnější herečka v roli americké prezidentky a bezpočet logických lapsů převážně právě v dění okolo ní. Vysokou politiku tento seriál vážně spíše paroduje, a i některé epizodní příběhy jsou především vedle vydařené ústřední linky a skvělé závěrečné třetiny první řady trestuhodně mimo a nejednou i nesnesitelně patriotistické. Co se ale týče samotných špionáží a konspirací, o které zde jde především, není si na co stěžovat. Právě zde vyniká dravé tempo, to jediné, čím se zmíněné úspěšnější konkurenci State of Affairs blíží. Pokračování bych tedy viděl rád, jen by to chtělo se urychleně zbavit Alfre Woodard. Naopak tolik protěžovaná a kritizovaná Katherine Heigl mi po úvodních pochybách překvapivě přirostla k srdci.

Inspirace Homelandem je od samého začátku až příliš okatá, ale i přes občasné úlety a nemožnou Katherine Heigl v hlavní roli je to nakonec solidní oddechovka. Davidovi Harbourovi ale mohli dát mnohem víc prostoru.1. série - 70%

Po pilotu 4*. Uvidíme, jak to bude dál. Zatím mě to bavilo.

Pustit si po zhlednuti posledniho (rozumej aktualniho) dilu Homeland pilota State of Affairs je jako vratit se z vysoke do materske skolky. Jako beckova zvrhle-bizar zabava prijde vhod. Tuto serii sleduji zasadne nahaty, zabaleny do americke vlajky...

Tváří se to jako hrozně profi seriál, ale už v prvním díle bylo tolik logických chyb a kokotin, že to dál sledovat nebudu. State of Affairs jsou mnohem slabší Legends, a navíc bez Seana Beana.