Utajené příběhy českých dějin S05E05 — Zlato republiky

Zlato, jako exkluzivní drahý kov, nadaný až magickou silou, provází člověka po staletí. V dávných dobách byly drahé kovy, a právo na ražbu mincí z nich, privilegiem panovníka. Středověký český stát byl proslulý kvalitou svých stříbrných a výjimečně také zlatých mincí, což se stalo základem jeho hospodářské i politické prosperity za přemyslovských králů a Karla IV. Nástup papírových peněz v novověku nezastínil kouzlo zlatého kovu, spíše naopak. Zlato se stalo symbolem jistoty v nejistých časech a bylo dobrým zvykem středostavovských rodin uchovávat zlaté šperky z generace na generaci, jako pojistku pro těžké doby. Tím dojemnější byly scény, kdy se ženy vzdávaly svých klenotů a muži zlatých hodinek v opakovaných vlasteneckých sbírkách devatenáctého a dvacátého století. Hmotné zlato se stalo výrazem touhy po svobodě a svébytnosti. Poprvé při veřejných sbírkách na zbudování Národního divadla v Praze, a zejména pak při budování zlatého pokladu republiky. Podstatnou roli hraje ovšem zlato v ekonomice a měnové politice státu. Už za rakousko-uherské monarchie se objevily pokusy o zavedení zlatého standardu, které příznivě ovlivnily stav hospodářství v historických českých zemích. Zvláštní kapitolou v dějinách „českého zlata“ pak jsou osudy československých legionářů, kteří za první světové války transportovali ruský zlatý poklad. Epizoda plná dohadů a mýtů, které zasluhují objasnit. Po vzniku republiky se začalo s cílevědomým budováním zlatých rezerv, brzy se však začaly stahovat mračna v podobě bezedných kapes okupantů.