Utajené příběhy českých dějin S03E02 — Příběh o Bruncvíkovi – ohlas artušovských legend v Čechách

Film se dotýká keltských kořenů některých českých tradic a mýtů, mapuje příběh o rytíři se lvem, pověsti o blanických rytířích a legendu o zázračném meči a jejich souvislost se středověkou artušovskou literaturou i jejich mravní poselství. V úvodu se seznámíme s legendární postavou rytíře Bruncvíka, hrdiny erbovní pověsti českých králů, a s tradicí o zázračném „Bruncvíkově meči“, který má podle dávných proroctví sehrát zásadní roli v dobách, „až bude národu nejhůře“ a z hory Blaník vyjede očekávané vojsko. V základech české kultury najdeme vlivy slovanské, germánské i keltské. Keltský kmen Bójů je nejstarším známým národem obývajícím naše území. Památkou na něj jsou některé naše dodnes používané geografické názvy řek a vrchů, např. Jizera je původně keltská Izer, Ohře je z keltského Agara i název památné hory Říp je keltského původu. A právě keltský vliv je zřetelný i ve zmíněných tradicích, zejména v pověsti o spícím vojsku v hoře Blaník (sám název hory Blaniak je keltského původu). Keltský základ pověsti o rytířích v hoře známe i ze zpracování J. R. Tolkiena o Bitvě pěti armád z trilogie Pán prstenu. Tento základ ale v české slovesnosti splynul se zprávami o zázračné pomoci svatého Václava českým vojskům v bitvách u Chlumce roku 1126 a u Kressenbrunnu roku 1268. Po zmíněné bitvě u Chlumce nechal vítězný kníže Soběslav dokonce razit minci s obrazem „svatého vojska“, což je nejstarší výtvarné zpodobnění představy o blanických rytířích vůbec.