Tajū jinkaku tantei saiko - Amamiya Kazuhiko no kikan (2000)
O seriálu Tajū jinkaku tantei saiko - Amamiya Kazuhiko no kikan
Jósuke Kobajaši, detektiv přidělený k oddělení vražd, byl svědkem toho, jak jeho ženu zavraždil sériový vrah, Šindži Nišizono. V důsledku šoku z této události trpí disociativní poruchou identity a stává se z něj Kazuhiko Amamija. Krátce nato se mu podaří vraha své ženy vypátrat a zabít.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (1)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Seriál podle dost ujetý mangy (MPD Psycho - bohužel jsem nečetl všechny díly, takže nevím, kolik se drží předlohy). V zásadě jde o pátrání po sériovym vrahovi, jehož osobnost se přesouvá z člověka do člověka skrze dotyk nebo telefonní signál. Postiženým se pak objeví čárový kód na oční bulvě. Původní manga (alespoň to, co jsem četl) je hodně zvrhlá a nabere si servítky se zobrazováním takřka ničeho. V tom je seriál bohužel trošku pozadu a i když bylo uvedeno, že se jedná o necenzurovanou verzi, tak tmavých čtverečků tam bylo zatraceně hodně. Často ale určitej humus nejdřív vidíte (chvilinku), a při dalším zobrazení už je zakrytej. Takže mám pocit, že šlo hlavně o co největší šetření finančních zdrojů, aby se nemusely složitě (a draze) vytvářet všechny ty "pěkný" prasárny. Anebo, vzhledem k tomu, že je to TV seriál, mají možná i v Japonsku určitou hranici. Protože pan režisér takovou hranici určitě nemá. Ale kloním se spíš k první verzi, protože celkově je vidět nižší rozpočet. To je taky jedna z hlavních výhrad. No a příběh je taky klasicky dost zamotaná haluz a pochytit detaily dá celkem zabrat. Celkově musím hodnotit kladně. Oproti předloze to zdaleka není takovej brutální masakr, ale na druhou stranu se i tady vyskytujou hodně drsný věci. A zase přibyl Miikeho klasickej absurdí a ujetej humor. Takže zvláště fanouškům pana režiséra rozhodně doporučuju.(08.03.2012)
Zdroj: ČSFD.cz (2012-03-08)