Svět očima Hanzelky a Zikmunda (1998)

Už le fakt, že ČT si dalo tú prácu , zhromaždiť to kvantum dobovo zaujímavých dokumentov popretkávaných nenúteným rozprávaním týchto cestovateľských velikánov si zaslúži obrovské ovácie. ( Uvedomíme si to i po tom, čo jeden z tejto nerozlučnej dvojice, nás navždy opustil ). Obaja mi pripadajú, aj keď sú úplne rozdielni, ako jednovaječné dvojčatá. Nájsť toľko empatie, počas toľkých ciest - to je už na Nobelovku ....)

Mám je moc ráda už od dětství, kdy jsem četla jejich knihy o Indii a Africe. Toto krásné vyprávění přímo obou cestovatelů mi připadá jako živá voda
bohužel mi polovina seriálu zase utekla aniž bych si povšimla , že ho opakují, takže prosím, kdyby někdo mohl..

Spontánní popisované zážitky Hanzelky a Zikmunda mají svůj půvab. Je čemu naslouchat. Ba co víc. Dokonce si myslím, že to dovedli i mistrovsky popsat. Což ovšem nic nemění na faktu, že všechny ta místa, hlavně Afrika, vypadají dnes docela jinak než tenkrát. A velmi mě potěšila vzpomínka na Eduarda Ingriše, autora proslulé Niagáry.(24.04.2017)

Ke sledování všech dílů mě přimělo setkání s Miroslavem Zikmundem na Kypru před několika dny. Jelikož za tuhého posrpnového komunismu jsme se o nich učili v základní škole, překvapilo mne, že jeden z inženýrů musel dělat topiče a druhý zahradníka. Jinak je to velmi zajímavý dokument a zjistil jsem že s panem Zikmundem mám mnoho společného. Archivuji, pozoruji, archivuji, fotím, natáčím a zase archivuji (i lístky z MHD z Kypru a obaly od chlastu)...ale to asi pan Zikmund nedělal, tedy jsem lepší!(22.10.2011)

Toto boli skutoční cestovatelia a nie ten sebestredný mamľas so žltým trabantom.