Případy podporučíka Haniky (1989)

Případy podporučíka Haniky (1989) – plakát seriálu
Originální název:\N
Rok:1989
Žánr: Krimi, Drama
Sérií:0
Hodnocení:5,3/10

O seriálu Případy podporučíka Haniky

Mladý podporučík Petr Hanička přichází ze školy do praxe. Proti své vůli vyšetřuje místo složitých kauz banality...

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (41)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

carl.oesch ★★☆☆☆

Po momentálním shlédnutí na televizi Seznam se mi v noci zjevil sám velký Dušan Klein a důrazně mě požádal, abych sem napsal uživateli Pavelkedar, že pokud si splete Ilonu Svobodovou (zubařku z 5. části) s řadovou úřednicí národního výboru Veronikou Freimanovou, měl by se buď vrátit k Maxipsu Fíkovi nebo navštívit očního lékaře. Kleina mám rád za Básníky i Vážení pánové ano, ale tam mu psal ty scénáře nedoceněný MUDr. Pecháček. Tady to obstaral provařený estébák Gariš a je to vidět. Rozhodně to má dokumentární hodnotu, ocenil jsme všechny ty krásky v nejlepším věku tehdejší doby (Pleštilová, Svobodová, Freimanová, Chrtková, Žáková a nakonec i Steimarová, byť ta už byla v té době MILFka), sympatického šéfa (Švehlík je podle mě dost nedoceněný herec) i Poloczka a zcela famózní byl i v poslední epizodě Viktor Preiss. Vladimíra Dlouhého moc nemusím a tady jsem mu toho lamače dívčích srdcí nevěřil (nevím proč, vzpomenul jsem si na svobodníka Koubu) a přetrpěl jsem mimořádně nesympatickou Asterovou, která na výše uvedenou skvadru tehdejších koček neměla ani náhodou. No, ale jako detektivku to brát nejde ani náhodou a jak tady kolegové píšou, stejně nudné a zdlouhavé byly i Kleinovy předělávky Škvoreckého pátera Knoxe. Jediné, co mě zaujalo víc a vedlo k zamyšlení je, že když už se v něčem takovém objevila hláška: "No, říká se mu filosof, protože filosofii skutečně studoval a pustil si hubu na špacír, tak ho soudruzi vyhodili a dělá tady hospodského.", asi už to bylo opravdu na spadnutí. Inu devětaosmdesátý.

Zdroj: ČSFD.cz (2024-12-11)
tron ★★★☆☆

Toto som buď nepoznal, alebo som na to zabudol, každopádne sa to dostalo do mojej plnej pozornosti pri náhodnom prepínaní kanálov v lete 2O24. Myslel som si, že to bude WTF prúser, takže ma prekvapilo, že sa mi to vlastne celkom páčilo. Myslel som si, že to natočili v divokých deväťdesiatkach, čomu odpovedá typicky hnusný a lacný vizuál, ktorý ale v konečnom efekte takisto je istým poznávacím znamením onej doby. Preto ma zaskočila informácia, že to vzniklo už koncom osemdesiatok. Bolo zjavné, že sa doba radikálne mení. Hrdinom, pracujúcim na polícii, sa tak mohol stať mladík-zvodca užívajúci si bujarého sexu, jazdiaci do práce na motorke, pričom tesne predtým si na raňajky nakrája KLOBÁSU. Ešte sa len učí a robí chyby, ale zjavne disponuje talentom a časom sa z neho stane akiste veľké zviera. Na seriáli je poznať prítomnosť dramaturga, čo v dnešnej dobe žiaľ už vonkoncom nie je samozrejmosť. Obrovská chyba. Je to ako keby ste napísali knihu a vydavateľstvo by vám neposkytlo editora, ale by vám ju rovno vydalo, vrátane gramatických chýb. Seriál sa môže pochváliť zábavnými dialógmi, ktoré ma fakt bavilo počúvať – a to by som o sebe povedal, že som na dialógy ako ras. Vladimír Dlouhý bol sympaťák, potešil ma aj zvyšok kastingu (vrátane epizódnych rolí, skvelý je predovšetkým Viktor Preiss ako chameleón Toman). Veľkú rolu hrá hrdinov súkromný život, takže to miestami pripomína sériu o básnikoch. Samotné prípady sú nejeden raz úsmevné, určite nečakajte nič drsné. Napokon to ale zrejme žiadny veľký úspech nebol, seriál skončil po biednej šestici dielov.

Zdroj: ČSFD.cz (2024-08-30)
javlapippi ★★★☆☆

Hlavný hrdina je drsniak v koženej bunde na motorke, ktorý raňajkuje čabajku bez chleba krájanú vyskakovačkou, k tomu pije celonočne zvetralú kokakolu a v jeho posteli pod plagátmi Belmondových filmov sa strieda jedna žena za druhou. Už úvodné titulky, na začiatku ktorých svieti, že je to v réžii redakcie zábavných a nie dramatických programov nemôže nikoho nechať na pochybách, že to celé nie je myslené vážne. Policajné ucho Dlouhý pod dohľadom šéfa Švehlíka a skúseného kolegu Poloczka nerieši závažné prípady ako vraždy, ale drobnú kriminalitu ako krádeže v hodnote niekoľko stovkových, maximálne pár tisícových sumách, vreckárov a podvodníkov rôzneho druhu. Pritom sa často a rád zoznamuje s opačným pohlavím a vždy nejakým omylom dospeje k vyriešeniu. Nie veľmi intelektuálne náročná, ale celkom zábavná záležitosť. Viac v komentároch k jednotlivým epizódam.

Zdroj: ČSFD.cz (2024-06-01)
Jara.Cimrman.jr ★★★☆☆

"Všichni jsou spokojení. Tady paní, že jí neukradli prádlo, pan podporučík, že krádeži zabránil a zloděj, že se mu podařilo utéct." Geniální detektiv řeší zapeklitý případy, obyčejnej detektiv zase ty standardní a podporučík Hanika ukazuje svůj talent při řešení ptákovin, který by každej obvoďák odložil hned po oznámení. Brát vážně se jeho detektivování moc nedalo, ale rozhovory se šéfem byly zábavný a jeho holky nebyly špatný. Zejména Sabina mě bavila a Jana Berková s duhovejma kšandama mi kdysi způsobila nejeden mokrej sen.

Zdroj: ČSFD.cz (2023-10-14)
Cesty timem ★★★☆☆

Takové detektivní Klainovy banalitky. Z nostalgie a díky dobrému obsazení a také pěkným a sexy ženským dávám všem epizodám 3*. Krom té poslední epizody, která byla o přilepený fous pana Preisse (a hlavně o jeho výkon v uvěřitelném podvodníkovi) a o závan půvabu Veroniky Freimanové lepší. Muž, který nesměl domů tedy za 4* s jedním odřeným uchem (tak bych si opravdu přál tady jemnější stupnici než 5 hvězd).

Zdroj: ČSFD.cz (2018-10-26)