Neobyčejné životy S06E04 — Vlastimil Harapes
Sledovat epizodu Vlastimil Harapes online
Přehrávač zatím není dostupný.
O epizodě Vlastimil Harapes
O svém soukromém i profesním životě vypráví dlouholetý sólista baletu Národního divadla v Praze, pedagog a choreograf... Vlastimil Harapes se narodil 24. července 1946 v Chomutově. V roce 1965 dokončil státní konzervatoř a od roku 1971 působil jako sólový tanečník v baletním souboru pražského Národního divadla. Za svou mnohaletou uměleckou kariéru hostoval mj. v Maďarsku, Rumunsku, Španělsku, Rakousku. V letech 1977–1983 byl stálým hostem Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf/Duisburg (balety Bajadéra, Labutí jezero, Šípková Růženka či Orfeo), několikrát vystupoval v rámci baletního festivalu na Kubě. Po působení na zahraničních scénách se po roce 1989 vrátil do Národního divadla jako choreograf a šéf baletu. Jméno Vlastimila Harapese však není spjato pouze s divadlem a tancem. V 60. letech získal i první příležitosti před kamerou ve snímcích Starci na chmelu a Markéta Lazarová, v níž expresivně ztvárnil mladého německého hraběte Kristiána. Po několika letech se na plátna vrátil v hlavní roli Herzova melodramatu Den pro mou lásku (1976) a následně ztvárnil prince ve strašidelné pohádce téhož režiséra Panna a netvor (1978). Roli šitou na míru, tedy učitele baletu, si zahrál v komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny a Jak se krotí krokodýli. Dnes je členem rady Kyliánovy nadace v Praze, zasedá jako člen poroty na mezinárodní soutěži klasického tance Prix Carpeaux ve Francii, předsedá udílení ceny Philip Morris Ballet Flower Award. Klasickému tanci vyučoval ve Florencii, Římě a na Taneční konzervatoři v Praze.
Další epizody série 6
- S06E01 — Bolek Polívka
- S06E02 — Věra Špinarová
- S06E03 — Jiří Schmitzer
- S06E04 — Vlastimil Harapes
- S06E05 — Marta Vančurová
O seriálu Neobyčejné životy
Životní a profesní příběhy významných českých a slovenských herců současnosti. Jde o cyklus 52 minutových dokumentů, zachycující výrazné herecké osobnosti českého a slovenského divadla, filmu a televize. Název a metoda jsou odvozeny ze známé Čapkovy prózy. Jde tedy o dokumenty bilanční, v nichž se se známými herci vydáme po stopách jejich životních rozhodnutí a práce. Bez touhy po senzačnosti, ale se snahou dobrat se určité lidské i profesní moudrosti, k nimž člověk na určitém bodu své životní cesty dospěje.