Návštěvníci (1983)
O seriálu Návštěvníci
Nesmrtelný český sci-fi seriál pro celou rodinu.Píše se rok 2484 a počítač CML (CENTRÁLNÍ MOZEK LIDSTVA) signalizuje neznámé těleso, jehož srážka se Zemí může mít katastrofální následky. Narychlo svolaná Světová rada zvažuje, jak zabránit hrozícímu zániku civilizace. Jisté řešení nabídne akademik Richard, který je specialistou na historii lidstva. Připomene postavu velkého učence 20. století Adama Bernaua, který už jako malý chlapec objevil princip umožňující přesun kontinentů a zaznamenal jej do svých školních sešitů. Jejich nález by bezpochyby zachránil život na ohrožené planetě Zemi. A tak se vědecká expedice v čele s akademikem Richardem vydává na cestu zpátky časem...Taková je výchozí situace seriálu Návštěvníci, který s humornou nadsázkou konfrontuje náš nedokonalý svět s dokonalostí světa budoucnosti. Popravdě ale tohle srovnání pro nás nedopadá zase tak špatně. Autoři Ota Hofman a Jindřich Polák totiž vidí pokračování lidské existence nikoli v odosobněné a přetechnizované budoucnosti, ale v obyčejném lidském citu, toleranci, zvídavosti a zdravém selském rozumu, který odjakživa posunoval dějiny lidstva tím správným směrem.
Témata
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (489)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Návštěvníci jsou důkaz o tom, že nápadití tvůrci u nás vymřeli po přeslici, ale skutečně existovali. V Česku se totiž žánr sci-fi nechytá. Žádné podobné seriály nevznikly a to ani dnes, kdy technické možnosti dovolují víc. Hofman a Polák přitom přišli s celkem jednoduchým nápadem: Země v budoucnosti čelí možnosti srážky s nějakým tělesem. Na základě toho se hledají možnosti a tak se expedice vypraví do minulosti. Seriál je neuvěřitelnou přehlídkou nápadů, zároveň ale zůstává věrný tradičnímu českému duchu a tak jde de facto o komedii. Snad jedinou malou výtku bych měl k počtu dílů. Přeci jen se mi zdá, že je seriál trochu natažený, ale jinak jde z hlediska žánru u nás dosud nepřekonanou záležitost a co je smutné, že ani v 21. století v naší zemi nenacházíme ambice tento projekt překonat.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-02-25)Skvělý seriál,který nabídnul výborné herecké výkony,humor,poutavý děj i výbornou hudbu Karla Svobody.Vůbec si nedokáži představit,že by dnešní čeští filmový tvůrci uměli něco takového v současnosti natočit.Můj obdiv také režisérovi Jindřichu Polákovi,který ač byla cenzura dokázal do rodinného seriálu dostat nahotu hereček.Dnes kdy je možné vše se nahota v českém filmu již skoro nevyskytuje.A ještě podotknu k Dagmar Patrasové,ta kdyby se vykašlala na Felixe Slováčka a kývla na nabídku italského producenta točit filmy v zahraničí,kterou v té době dostala mohla z ní být evropská superstar.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-12-22)Díky nostalgikům velmi nadhodnocený seriál. Kdo to sleduje poprvé až v těchto letech (jako já), se musí dost nudit. A tipuju, že ani dnešní děti na tom nebudou jinak. Na druhou stranu, kdyby se z toho sestříhala dvou a půl hodinová verze (toho nejdůležitějšího), tak by to z toho byla celkem dobrá zábava... Schválně se podívejte na verzi z dílů 1, 2, 4, 12, 13, 14, 15. (Anebo dokonce jen na díly 1, 2, 14, 15, ale pak ten příběh už bude dost osekaný...)
Zdroj: ČSFD.cz (2025-05-25)Na seriál jsem narazil až po 40ti letech po jeho vzniku, takže těžko hodnotit...
Zdroj: ČSFD.cz (2025-05-20)Na svou dobu to byl jistě populární seriál. Z dnešního pohledu je možná malinko rozpačitý. Ale spletli se poměrně hodně.
CML už pomalu rozjíždíme (kvantový PC)
Jídlo zatím preferujeme v natur podobě, ikdyž amarouny už jste existují.
Nicméně všude už jsou LEDky, ploché monitory, elektronika...
A tak by se dalo pokračovat.
Inteligentní, nostalgické, vtipné, poetické, krásné. Paradoxy cestování časem a laskavé přijetí "minulosti", to je balzám v době, která už víc jak dvě dekády vyučuje její kritické odmítání. Místo "hrůz" autoritativní výchovy, nesvobody žen, pronásledování LGBTQ+ a dalších ryze současných traumat se tu potkáváme s docela obyčejnou vzájemností, ke které patří i pár otcovských facek (dnes nejspíš trestných). Přijetí tu vítězí nad konfrontací, absentuje nenávist. Podobnou atmosféru majíDěti z Bullerbynunebo tvorbaJana Wericha. A byť je to celé vtipně hravé, přítomen je zároveň smutek nad zjištěním, že čas nelze vrátit; i kdyby to šlo, okamžiky lidského dětství či štěstí jsou totiž prchavé a vzácné a vrátit je jednoduše nejde. Platí to paradoxně i pro cestovatele z budoucnosti, a výsledkem je i nějaká ta slza dojetí v posledních dílech. // Co vypíchnout či co se v souvislosti se seriálem probírá? Především fenomenální výkon Vlastimila Brodského. Pak je třeba říci, že Josef Bláha byl pan herec! A Švankmajer byl pan animátor (oproti počítačové sterilitě se tady dá hovořit o umění). Pak jsou tady samozřejmě výtky. Patrasová prý neuměla hrát a byla protěžovaná. Jenže tady se z ním pod Polákovým vedením stala femme fatale nejen pro jednoho budoucího "spisovatele". A Svobodovi vyčítají politiku především ti, kteří ... místo hudby dělají politiku. V Návštěvnících se Svobodovi podařilo nejen přesně vystihnout téma budoucnosti, kdy různé zvuky hravě doplňují hudební motiv, ale dokázal být i srdceryvně poetický. Hudba z Návštěvníků dokáže zvednout náladu, vyloudit úsměv, pobavit. Seriál byl koprodukován západními Němci, kteří přinesli to, co tehdy u nás chybělo. Peníze. Doba pokroirčila. Obávám se, že peněz je u nás teď víc než dost. Ale chybí vše ostatní. Kdy naposledy se u nás zrodil podobný seriál?
Zdroj: ČSFD.cz (2025-04-08)