Na vlásku: Seriál (2017)

Moje děti to dneska dokoukaly a líbilo se jim to poměrně hodně. Je to akčnější a místy i strašidelnější než klasické večerníčky na které jsme zvyklí, ale asi právě proto se to velmi hodí pro trochu starší děti, které už tolik neoslovuje Krteček nebo Křemílek a Vochomůrka. Za mě, je fajn že se děti učí rozlišovat dobro a zlo, že mají pozitivní příklady chování, sílu přátelství atp atd. Je to výchovné a přitom ta výchovnost z toho nečouhá jak sláma z bot. To je moc dobře... Celkový dojem: 70%

Snad jen Shrek a Doba Ledová nemá vlastní seriály, jinak se nám tu rozmohl takový nešvar, že co animák, to seriálová podoba. Zajímavé je, že u Na vlásku téměř doslova platí, co série, to trošičku jiný přístup. Faktem je, že tento seriál si udržel svou vtipnost po celou dobu. Může za to řada postav. V druhé a třetí sérii pak víc vsadili na drama a napětí, ale stále obé vhodně kombinovali s prčou. Dalo se na to dívat a tvůrci udrželi jistou kvalitu. Mezi filmovými seriály bych tak Na vlásku určitě dával k nejlepším. Přeci jen byl vymyšlen nápaditý příběh se zápletkou a dostatečnou mírou zvratů, který si udržel dost zábavy a pohádkovosti z původního snímku.

Seriál o naivní princezně s dvacetimetrovými vlasy, která se zdá neustále být rozzářená jak sluníčko, nezní jako něco, co bych sám od sebe sledoval. Rozhodně by mě totiž nenapadlo, že je vtipný, napínavý i emotivní (např. namátkou díl o tom, jak se uzavře kruh příběhu malého chameleona a jeho hadí nemesis) a mnohdy zběsile akční – koně letí tryskem, čepele řinčí a spásné skoky se dějou v posledních vteřinách. A království se začíná ježit hroty „černých kamenů“ vyrážejících ze země – a spolu s tím začíná příběh temnět a narůstat do epické osudovosti. Přátelství a víra v druhého, snaha postavit se na vlastní nohy a zároveň strach z odpovědnosti, dluhy minulosti a konfrontace s osudem, to všechno samozřejmě není v žánru fantasy nic nového, ale tady jde ruku v ruce s nápaditými zápletkami a dobře napsanými postavami. Vedle hlavní dvojice jsou to hlavně sarkastická Kasandra hledící na Evžena spatra nebo vykutálený kumpán Lance Valibuk - vlastním jménem Antonín Řízek… _____Pro Nonnu: Některé postavy se vyjadřují o chameleonu Pascalovi jako o „žábě“ proto, že to myslí hanlivě nebo přezíravě.

Docela vážně by mě zajímalo, jakou známku z přírodopisu měl autor překladu do ČJ. Můj šestiletý syn se u pohádky tak dlouho rozčiloval, že ten chameleon přece není žába, jak ho neustále všichni pojmenovávají, až jsem nevydržela a pohádku definitivně zakázala. Jak se z poměrně zajímavého pohádkového příběhu dá udělat uřvaná bojůvka a ještě s blbým překladem, to člověku zůstává rozum stát (např. Lociky škola - nemělo by se po našemu říct Locičina škola?)

Výtvarně 100x lepší než většina současné pocukrované CGI 3D produkce od Walt Disney.