Na cestě S20E02 — Na cestě po jižním Tchaj-wanu

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě za místními umělci, budoucí náčelnicí i na paiwanskou svatbu a vesnickou slavnost Malaveq, která se koná jen jednou za pět let.Po celém Tchaj-wanu, ale převážně v jižní části ostrova, žije nejvíce původních domorodých obyvatel. I když je Taiwan osídlen převážně Číňany, kteří přicházeli na ostrov od 16. století z pevninské Číny, domorodci jsou stále podstatnou součástí Taiwanské kultury. Oficiálně je zde registrováno celkem 16 kmenů, které mají svůj vlastní jazyk a tradice. Jmenujme například Paiwan, Amis, Sedek, Taja nebo Thau. Navštívíme lovce z kmene Bunun, který nás naučí, jak dříve chytali orly, jejichž péry si pak náčelníci a náčelnice zdobili své čelenky. Místní učitel tradic nám zas ukáže, jak učí děti dávno ztracenou paiwanskou řeč, písně a hlavně způsob života jejich předků. Do tajů krojů původních obyvatel nás zase zasvětí švadlena, která některé z nich vyšívá klidně i půl roku. Něco z paiwanské kultury poznáme i skrze umělecké dřevaře, kteří ručně vyrábějí a snaží se znovu objevit dávno zapomenuté paiwanské vzory. Třeba zrovna taiwanské totemové zvíře – stokrokovou zmiji. Díky sboru Zpěváci starých balad z Taiwu se zaposloucháme do písní, které sbormistr sbírá již desítky let mezi místními vesničany. Tradice si ale uchovávají i místní svatební obřady. Spolu s nevěstou a ženichem si zatančíme klasický kruhový tanec, který se tančí i několik hodin, a druhý den budeme přítomni na slavnostní hostině, kde nejoblíbenější zábavou je jídlo, připíjení a karaoke. A nakonec si pojedeme odpočinout spolu s budoucí náčelnicí do horské vesnice, kde na tzv. dýchajících domech ležely lebky nepřátel, které byly naštěstí v dnešní době již vyměněny za bílé kameny.