Metoda Markovič: Straka (2026)

Druhá série o legendárním českém kriminalistovi 70. a 80. let  Jiřím Markovičovi. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na vyšetřování několika vražd a znásilnění, které měl na svědomí známý "spartakiádní vrah" Jiří Straka. Změna režiséra a trochu odlišné scénáristické zpracování se promítly do vyprávění, které dává větší prostor vedlejším liniím - rodinným vazbám, politickým souvislostem - čímž trochu oslabuje náboj a atmosféru vyšetřování případu. Co zůstalo, je působivá atmosféra 80. let, reálné a věcné představení práce kriminalistů, skvělé civilní herectví Petra Lněničky a opět výtečný výběr mladého herce do role vraha. Maxmilián Kocek je neskutečně přesvědčivý. Za mě opět čtyři hvězdy, i když slabší. 70 %.

Bohužel je znát změna režiséra... a co mi vadí o poznání více, naprosté zbytečné a kontraproduktivní zakomponování románku s generálem Lorencem, který se do tohoto případu nikdy nezapojoval. Vlastně to celou sérii spíš kazí. I tak je to v našem podání silný nadprůměr. Trošku mi vadí scénáristická idealizace sadistického nekrofila.

Straka je jiný než Hojer, víc se soustředí na systém, než na samotný případ. Ale není to na škodu, dodává to sérii trochu jiný pohled a styl. Je také trochu rozvláčnější a asi ne tak psychologicky podprahová jako první série, ale opět jde jen o jiný přístup k tématu a na druhou stranu se víc soustředí na povahu a rozpoložení samotného pachatele. Všechno ostatní zůstalo stejné - tedy nadprůměrné. Výprava, herecké obsazení, nasnímání i atmosféra jsou parádní a na naše poměry nadprůměrné. Jen malinká výhrada ... když fízlové sbírají tzv. závadovou mládež, má na džísce logo kapely Death, která však své debutové album vydala až v roce 1987.

Druhá série Metody Markovič s podtitulem a hlavním objektem Jiřím Strakou navazuje na úspěch předchozího případu seriového vraha Hojera.. S vystřídaným tvůrčím týmem Pavla Soukupa střídá duo "z Přišla v noci" Tomáš Pavlíček s Janem Vejnarem, aby si vyzkoušeli přetavit svůj talent zase do jiného žánru a projektu. A je to znát, že se změnilo vedení, Metoda Markovič: Straka vypadá totiž jinak. Zjevem je daleko vytříbenější, barevnější a Hojerův chlad a zimu vystřídala dobová svěží atmosféra osmdesátkových diskoték.. Se Strakou se pracuje jinak, s postavami policejních vyšetřovatelů jakbysmet, jediný kdo jakštakš zůstal je major Markovič, který ale tentokrát víc než předtím působí, že jeho pouto s Hojerem, nebo Strakou byl vyšetřovací konstrukt, nikoli skutečný vztah, jak předchozí Hojer nakonec určitě vyzněl. Jsme tak mnohem víc ponořeni do každodennosti našich hrdinů, jejich vnitřních a vzájemných problémů, které jdou na ruku běžnějšímu stylu vedení takového seriálu.. Straka není fascinující a především nám ani není dlouho záhadou, když se s ním jako diváci setkáváme mnohem dříve a velkou část děje sledujeme z jeho perspektivy.. Podruhé tak stále krásné, audiovizuálně hravější formát, ale jinak ve všech ohledem daleko zkostnatělejší a televiznější produkt..70%

Opět moc dobře odvedená filmařina, která se sice někomu může jevit jako utahaná, ale ten čas je tam potřeba na uzrání všech těch věcí, emocí a atmosféry... Chvílemi jsem měl až mrazení v zádech. Opravdu mne to hrozně moc bavilo a tleskám... Jediné, co....tak bych ubral toho cigaretového dýmu...nebyla snad scéna, kde by někdo nedýmil...