Letecké katastrofy S02E05 — Ztraceni

Příliš rychlé prsty měl kapitán American Airlines, když při nočním sestupu na přistání v Kali vložil do letové trasy svého boeingu nesprávný radiomaják. Zahynulo 159 lidí.20. prosince 1995 se na letišti v Miami chystal na odlet Boeing 757 společnosti American Airlines na pravidelné lince Miami–Cali. Let 969 měl podle letového řádu opustit letiště v 16.40, kvůli hustému provozu se ale zdržel. V 18.34 konečně dostal povolení ke vzletu. Na palubě se nacházelo 156 cestujících a 8 členů posádky. Let probíhal hladce, letounem se nesla vánoční atmosféra. Po necelých třech hodinách se letadlo blížilo ke svému cíli. Zhruba ve 21.34 kontaktovala posádky řídící věž v Cali. Piloti měli v úmyslu přistát co nejrychleji. Kvůli neplánovanému zdržení, ke kterému došlo v Miami, totiž hrozilo, že by nemohli včas nastoupit další let. Federální úřad pro letectví stanovuje pro posádku minimální počet hodin strávených na zemi. Představa, že by druhý den nemohli plánovaně odstartovat, je nutila rychle jednat. Potřebovali přistát do necelé půl hodiny. Letiště v Cali se nacházelo na konci dlouhého údolí, po jehož obou stranách čněly vysoké horské štíty. Letadla prolétala řadou traťových bodů, většinou radiomajáky (VOR), které přesně udávaly pozici na trase. Počítačové vybavení letounu zachycovalo signály z těchto bodů a vedlo stroj bezpečně od jednoho k druhému až na konec. Boeing 757 AA se blížil k VOR Tulua. Jakmile by ho minul, směřoval by údolím k poslednímu bodu Rozo. Pak by stroj proletěl podél letiště, zatočil vpravo a z jihu dosedl na přistávací dráhu. Konečné přibližování Boeingu 757 s sebou neslo problém, neboť radar, kterým dispečer sledoval polohu letounu, nebyl z důvodu útoku povstaleckých jednotek funkční a dispečer nevěděl, kde se letoun nachází, dokud mu posádka sama nenahlásila polohu. Dispečer povolil letounu letět přímo na Cali, ale požádal kapitána, aby informoval, až minou Tuluu, navíc jim nabídl z důvodu urychlení přistát na jiné ranveji, než kde bylo plánováno, což si ovšem vyžadovalo zahájit okamžitý sestup. Letoun se chystal k přistání dle instrukcí a letěl přímo na Cali. VOR Tulua si tak piloti ani nezadali do počítače. Když je následně dispečer žádal, aby udali, až Tuluu minou, nebyli toho schopni a neměli ani tušení, kde se nachází. Rozhodli se tedy rezignovat na Tuluu a požádali věž, zda mohou letět na poslední traťový bod Rozo a aniž by tušili, že už ho minuli, zadal kapitán do počítače počáteční písmeno požadovaného VOR tedy „ER“. Počítač ale Rozo z pochopitelného důvodu nenašel a nabídl jiný nejbližší bod začínající na R. Kapitán jej potvrdil, aniž by si údaje řádně zkontroloval. Stroj letěl rychlostí 480 km v hodině a klesal zhruba tři sta stop za minutu vychýlen z kurzu. O tom bohužel neměl potuchy ani dispečer, ani posádka, která jednala v domnění, že se blíží k přistávací dráze. Ve 21.42 minut zmizel let č. 969 beze stopy…