Jak to chodí u hrochů (2000)

Loutková pohádka má v Česku velkou tradici. Seriál Jak to chodí u hrochů je ovšem příkladem toho, jak to může dopadnout, když se té fantazii popustí moc. Hroch ani není typické domácí zvíře. Zelená barva je pro ně taky typická asi jako srst pro hada. Jednotlivé příběhy popisují, kterak si děda hraje s vnukem. Což je vlastně důkaz, že název je tak trochu mimo. Kam pokaždé mizí otec s matkou můžeme spekulovat, otázkou však je, proč spolu neslaví ani Vánoce. Horší je, že pouze mumlají jak Zeman po opici. Mám-li srovnání s jinými loutkovými seriály, například Broučci či Chaloupka na vršku, pak jiné hodnocení hroši nedostanou.

Ohyzdný design loutek připomínajících Alzáka, které se v přeplácaných kulisách stěží pohybují, velice otravný "dabing" a opravdu minimální zápletka... Balej, jakožto mega jméno české loutkové scény, by se mohl podívat do zahraničí občas, aby pochopil, že mu totálně ujel vlak a tohle už dneska nikoho neohromí. Všudypřítomné švy z odlívacích formiček, "studiový" vzhled každičké scény atd, atd.. Jediné, co stojí za zmínku, je design robota, který je ale podle mě zase vykradený Aardman a navíc absolutně netušíme, proč hroší děda vlastní doma něco takového... Z celého večerníčku byly nejlepší skicované pasáže (takže ty bez loutek). AHOJAAAA

I když to tady všichni kritizují, moc souhlasit nemůžu. Osobně tedy oceňuji práci animátorů a děj je sice většinou hodně naivní, ale moje dvouletá dcera byla z příběhů hrošíků nadšená. Málokdo si tady asi uvědomuje komu je tohle určené, takže není třeba hledat žádnou filosofickou nadstavbu. Bára Hrzánová a Lábus mě těmi zvuky tedy bavily, pak jsem se dozvěděla, že to není žádná hatlamatilka, ale prý skutečná slova z nějakého afrického jazyka.

Já moc dobře vim, že tohle je jeden z nejneoblíbenějších Večerníčků vůbec, ale upřímně - je mi to úplně jedno. Já si ho totiž zamilovala. V těch 5 - 12 letech, mě to jejich žvatlání vlastním jazykem neskutečně bavilo a moje sestry rovněž. Měli spoustu zábavných dobrodružství a přitom neopustili teplo domova (Už jenom ten hlavní nápad! Rodiče odjedou a s dědou je mnohem větší sranda, je skvělý!). Mají skvělého robota, který si s nimi hraje, co mu síly stačí a je občas rozumnější, než oba dva dohromady, takže je i dost zachraňuje. Afriko-piko-miko-ahojá!

Je mi líto, ale musí to být. Tenhle večerníček je to nejhorší, co jsem kdy jako večerníček viděl. Jednou a vícekrát nikoliv - ani za všechny peníze světa. Když už se něco České televizi nepovede, tak to stojí za to.

To, že je to loutkové a že pohyby nejsou zrovna dokonalé, rozumějte plynulé, přestože je večerníček z roku 2000, to snad by mi snad ani nevadilo, ale katastrofu z toho udělaly především příběhy jednotlivých dílů. I ten Pingu snad je lepší než tohle.