Džísan básan wakagaeru (2024)
O seriálu Džísan básan wakagaeru
Shouzou a Ine Saitou jsou šťastně sezdáni. I ve vysokém věku s vráskami a křupajícími končetinami je síla této lásky patrná z jejich vzácného pouta. A pak se jednoho dne náhodně probudí a zjistí, že jsou opět mladí!
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (2)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Seriál má super náměr i trailer se mi dost líbil, takže jsem měl jisté naděje, ale ty uvadly po první díle. Není to špatné, ale není to ani dobré, takový průměrný průměr. Anime mívají většinou fajn hudbu, ale tady ten hudební podkres mě místy docela štval. I ten humor byl takový mimo, jako kdyby byl celý seriál určen pro úplně jinou generaci.(17.06.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-06-17)„Dědečku, v televizi říkali, že má Japonsko problém s porodností, lidé nechtějí zakládat rodiny!“ „Babičko, to je ale škoda, asi je na čase všem ukázat ty pravé rodinné hodnoty!“ „Máš pravdu dědečku, máme přeci vnoučata, musíme jim jít příkladem a ukázat jim, že pravá láska je na celý život.“ „Přesně tak babičko a případně je i malinko popostrčit!“ „Dědečku a víš co ještě říkali v té televizi? Že se mladí stěhují ve velkém z venkova!“ „To je nemilé babičko, vždyť přece není nic lepšího, než klidný život na venkově.“ „Máš pravdu dědečku, kdo bude pěstovat jablka, je to na nás, ukázat všem, že není nic lepšího, než péče o sad!“ „Ještě že jsme díky vší té práci tak čiperní babičko, je potřeba předvést mladým, že důchodci jsou cool!“ „A hele dědečku, vidíš támhleto zlaté jablíčko…“ Teda dát si panáka za každého „dží-sama“ a každou „bá-sama“ tak by byly moje neděle hodně veselé a léta bych se asi taky nedožil. Vím, co mi chtěl seriál sdělit, jistý hlásek mi neustále do kolečka našeptával, že důchodci jsou se všemi těmi zkušenostmi obdivuhodní a měl bych si jich vážit, jindy zase že bych si měl najít manželku, založit rodinu, odstěhovat se na venkov a pěstovat jablka! Dokonce jsem málem i podlehl touze pozorovat naše dvě jabloně, jestli náhodou taky někde nemají zlaté jablko a snil o tom, jaké by to bylo být o takových dvacet let mladší – ale mráz letos celou úrodu zničil… Blbé je, že s tím, jak moc seriál na mě tyhle myšlenkytlačil(takže kolikrát skoro až působil jak nějaká agrární agitka, nebo reklama na podporu porodnosti…), jsem se absolutněnedokázal naladit na tu správnou vlnu, uvolnit se a vše si jen jednoduše užívat. A přitom mám rád tyhle osudové romance, obdivuju labutě, protože mají jen jednoho partnera na celý život a do dneška si pamatuju příběhFilémona a Baucis, kteří toho měli s našimi dědečkem a babičkou vlastně docela dost společného. Ale tady jsem jen seděl a tu atmosféru nedokázal tvůrcům uvěřit, nebo spíš jsem si podvědomě maloval onen již zmíněný narativ, kterého jsem se pak nedokázal zbavit, a tak mi celé to snažení, prodat mi nějaké ty milé rodinné hodnoty, přišlo tak nějakaž moc účelové. Každopádně ať už to byla agitka nebo ne, musím říct, že po animační stránce nebyla příliš vydařená, bylo to zkrátka spíchnuté tak akorát, aby to drželo pohromadě, ale s nějakými detaily a prokreslováním si tu nikdo hlavu nelámal, přeci jen tu asi není důležitá forma, ale obsah… Bohužel jsem si tenhle příběh zkrátka moc neužil, nejspíš jsem v něm jen viděl něco, co tam možná ani nebylo, ale celkově mě seriál o ničem nepřesvědčil, rodina teď nebude, důchodců jsem si vážil už dřív a pěstování jablek ve velkém přenechám jiným, mě bude stačit těch pár ze zahrady do štrůdlu...4,8/10(16.06.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-06-16)