Dáma a Král (2017)

"Vy jdete čůrat nebo je to nějaká stopa? Já u Vás nikdy nevím." Policisté vše rychle vyšetřï, právníci obratem zpochybní, pak se všichni sprostí podezřelí spořádaně sejdou, odhalí se vrah a vyšetřovatel si odvede jinýho pachatele, než kterýho na místo přivedl. Je to absurdní, ale aspoň originální. Dáma Braunová a Poirot Král mě celkem bavili, ale pak se to změnilo na Dámu a Milana, což se moc nepovedlo. Takže si proti tomu dovolím podat námitku u nejvyššího scénáristy.

Lepší než dobré, někde na 60%. To platí o většinu dílů, které jsem viděl, story jsou zábavné a plní přesně to, co od těchto opusů čekáme. Celé to herecky samozřejmě táhne Tereza Hof a paradoxně spíš herci ve vedlejších epizodách jednotlivých dílů. Fajn různá prostředí, Donutil klasicky profesionální výkon, Matěj Hádek mně neseděl nikdy, ale tady ho sněsu stejně jako další lidi z obsazení, co nemám zrovna dvakrát v lásce - Kameníková a šplhoun Cina. A právě fakt, že z hlavní pětice beru jenom Hofovou a už nějak ze zvyku Donutila svědčí z mého pohledu o kvalitě seriálu. Ani sebelepší nebo sebesympatičtější herci nedokážou zvednout mizerný scénář. Jistě se ale najde řada znalců typu Honajze, kteří nás poučí o tom, co všechno je špatně a neopomene se pochlubit, kdy oni identifikovali pachatele (většinou během úvodních titulků). Když se mi něco nelíbí, napíšu to, ale nepouštím se každý týden do dalšího a dalšího přehledu toho, co se mi nelíbilo a co bylo špatně. Ale jsou mezi námi jedinci, kteří tuhle potřebu mají. Na jednu stranu smutný život, na druhou stranu zbytečná, bezvýznamná a prázdná existence...

Konečně naprosto bravurní česká kriminálka! Konečně jsme se dokázali vymanit z toho, že pořád dokola nejlépe ve 100 dílnám seriále řešíme případ, za případem a nikam to nevede. Dáma a Král, už jen svým názvem ukazuje, že půjde o něco sofistikovanějšího. Matěj Hádek se zde ujme role, pomateného génia, který má vlastnosti Sherlocka Holmese a zároveň řeší případy Agáty Christie. To je možná ten důvod, proč člověk většinou nemá o prvních pár vteřin seriálu pocit, že ví kdo je vrah. Seriál má nespočet úžasných dílů, se skvělými zápletkami a hlavně dohromady skládá obrovské zrcadlo. Celý seriál je protkaný už od prvního dílu detaily, které figurují o 3 série později. Zároveň nesmím opomenout ani Terezu Hofovou a Michala Daleckého, kteří spolu s Hádkem tvoří skvělou chemii a navzájem se vyvažují. Celý seriál má snad jen jednu malou vadu. Je psán několika lidmi a rukopis je zde velmi rozdílný. Zatímco díly, které psal Štefan Titka naprosto excelují a nemají chybu, díly, které psali jiní scénaristi lehce pokulhávají a jsou tam jakoby navíc. Největší ránu tomuto seriálu ale zasadila Alex Ruzek (programová ředitelka TV Nova), která seriál stopla 3 díly před koncem série a tím se jí povedlo potopit jeden z nejlepších kriminálních seriálů. Gratuluju.

Dáma a král je zvláštně profesionální seriál, ve kterém se většina postav chová distingovaně, jednají maximálně decentně a ve stejném duchu probíhá vše. Jednotlivé případy jsou rámcově detektivní. Hlavně způsob odhalení pachatele je v britském stylu. Všichni se sejdou na místě, včetně policie a poslouchají, co jim chce pan Král či Milan říct. Je až šokující, že policie skáče jak si advokátní kancelář píská. A na druhou stranu to v divákovi nemusí vzbuzovat přílišnou důvěru v českou policii. Není snad případ, který by nezbabrali. V první části seriálu se řeší také velký Králův případ, loupež a další věci s tím spojené. Aby to nebyla až taková nuda, v druhé půlce seriálu zase řeší tajemství otce Lenky Braunové. Proč třeba mafián Ondřej Pavelka Braunovou nezabije, když ji tím vyhrožuje a řadu jiných už zabil je jen otázkou. Nevyřešil se ani tajný seznam, který do svého vlastnictví přijal právník Roman Zach. A těch nevyřešených věcí zůstalo víc. Celkově Dáma a král není špatný seriál, ale svou vyumělkovaností to už tvůrci přeci jen trochu přehnali.

Po první řadě se scenáristé konečně seznámili s divadelním představením Záskok, které je natolik inspiroval, že ve druhé řadě se jeden z dvojice hlavních hrdinů v podstatě vůbec neobjeví. Scenáristé geniální Cimrmanovu myšlenku možnosti personální úspory v hereckém ansámblu bez narušení příběhu však nepochopili a tak je divák v situaci, kdy si stále pokládá otázku, co by udělal Hamlet, totiž Král. A to je chyba.