City the Animation (2025)

Nichijoubyl jen malý příjemný předkrm, aleCity the Animationje hlavní chod! Můj cíl byl dát si tyhle dvě díla hned posobě a neudělal jsem chybu, protože to stojí za to. Mistrovství animace, vtipných gagů, neskutečných situací, zde o něco víc vygradovalo. Já se u seriálu občas přihlouple usmíval, či jsem se velmi dobře zasmál, někdy i to dojetí přišlo. Avšak ani zde se autoři nevyhnuli pár slabým chvilkám, které bych klidně oželel, třeba interakceredaktoraamangaky, místo kterých bych si dal mnohem víc sestry Izumi,Wakose skvělým smíchem aRikošípkovou růženku, která mě dostala ve třetím díle. Nejvíc jsem si ale užíval skvělou dvojkuMidoriaNiikura, které mě rozesmály nejvíc a vyloženě jsem zbožňoval kamarádství středoškolačekEriaMatsuri, ty měly nejlepší dialogy a nápady. Jako scény na které budu nejvíce vzpomínat byl už ten pád Izumi Riko ze schodů, či záchrana od policisty, avšak také mě dostalo ráno rodinky Adatara (především probouzení dědečka a tatínka) a také interkaci Niikura s fotbalovým týmem. Také nesmím opomenoutpátý díl, protože to jsou přímoanimační orgie, které jsem zatím nikde neviděl, ti animátoři se museli doslova zcvoknout! Ale celkově tady byla spousta moc krásných animačních nápadů a vizuálně je tohle dílo moc krásné, hezky se na to dívá. Gagy z tohoto seriálu budu zásobovat své okolí, aby se na tenhle božský seriál podívali (zatím je ale velká škoda, že nikde pořádně není!! Proč? Wtf!). Ode mě 5* alias 9/10 (kdyby některé části nebyly mimo, tak bych tomu tu desítku i dal).

Skvělá animace. Kreativita bez omezení. Spousta naprosté absurdity. Stejně jako u Nichijou vtipy bez pointy nebo klidně i se třema. 3-5 epizod v jednom díle. Dvě filozofky řešící problémy světa Ecchan a Matsuri. SestryWakoaRikoIzumi moje oblíbenkyně. Krtek. Adatara family. Kočka s rolničkou. Pan hodný se svojí nechtěnou cenou. Dvě věže jedna se zkoužkama a druhá s luxusem a pohodlím (ano opravdu je stvořil Budha). Úvod, který nijak nesouvisí s naším městem. Bohatá slečna se svým sluhou. Závod o milion yenů. Myší bůh kterého si ráno stvořila Wako. Nový druh čehosi (zvíře možná). Ztracený medailonek s fotkou. Démoní lebka vyhozená do vesmíru. A naprosto skvělé scény s Riko (hlavně ta s policistou je top). A vše je naprosto neuvěřitelný mišmaš u kterého jsem se královsky bavil od začátku do konce. 88%(08.10.2025)

Názorná ukázka toho, jak by to v mé už tak akustické ADHD hlavě vypadalo, kdyby mi žilami místo krve koloval bílej monster a můj jídelníček se skládal výhradně z dačického kostkového cukru: naprostý chaos. Neuvěřitelná hyperaktivita a opravdu pestrobarevná vizuální paleta (stylizací připomínající takové ty AI obrázky napodobujícího styl Ghibli) člověka tak moc hyperstimulují, že mu každá epizoda bude připadat jako celý věk života země. Každý díl obsahuje celou řadu jednotlivých mini příběhů, které ovšem sází na jednoduchý humor, jenž se rychle omrzí a většina vtipů se tak účinkem míjjí. To zeCity the Animationčiní seriál velmi náročný na binge watching, protože diváka prostě naprosto vyčerpá (zvlášť když sleduje dění rozdělené splitscreenem hned na osm ploch). I přesto se ovšem jedná o zatraceně oslnivé a kouzelné anime, z něhož pozitivita a láska k životu přímo číší.(03.10.2025)

Vždycky, když jsem na pochybách, když si čtu všude kolem o tom, jak anime upadá, přestává být originální, že už se neadaptuje nic osobitého, se objeví nějaká série, která moje obavy prostěrozcupujenakousky. Je pro mě naprostofascinující, co všechno se dokáže zrodit v hlavěKeiičiho Arawi, asi si opravdu musím znova pustitNičidžó, jestli jsem ho náhodou před lety nedocenil, protože vCITYmě autor několikrát opravdu dostal na lopatky. Je obdobněfascinující, co s těmi všemi nápady dokáže udělat kvalitní animační studio, a hlavně jak to tady dokázaloKyoto Animationpodat. Zhruba první dva díly jsem se ještě rozkoukával, seznamoval se s městem a jeho unikátními obyvateli, ale čím víc jsem viděl a čím víc to bylo proloženéabsurdnímisituacemi, které byly někdy totálněrandom, jindy ovšem perfektněpromyšlenéa načasované, tím víc se mi to začalo líbit. A někdy u pátého dílu, s celou tou věží,Tanabe Awardsa naprosto nečekanou úžasnou vizuální koláží, jsem si seriálzamiloval. Postupně pro mě byly tyhle postavičky skoro jak mojisousedé, poznával jsem většinu z nich a čekal, co dalšího a totálně bláznivého se jim stane. Překvapilo mě i to, že na mě fungovali emoce, zkrátka že jsem třeba to loučení mezi nejlepšími kamarádkami v dnešním posledním díle prožil. A pak samotný muzikálový závěr –jaký to úžasný konec k téhle úžasné show. A to říkám jako někdo, kdo muzikály moc nemusí. Zvykl jsem si na tenosobitýanimační styl, časem se mi velmi zalíbil a zase, obdivoval jsem, co s ním dokáží vKyoto Animationpředvádět. Stejně tak trvalo zhruba dva poslechy, abych si zamiloval zdejšíenergickýopening. Tahle píseň mi doslovaproslunilapokoj a byla jednou z těch, které mi pomáhaly se zvládáním dlouhých hodin v práci. Ale iendingse povedl, také si ho rád pustím, i když ne tak často jako „Hello“. Sednul mi humor, milujunečekanéaabsurdnívěci, stejně jako to, když něco z nich pak vlastně dává smysl, když jsou některé vtipy a scény přesně vypointované a načasované.CITYnení perfektní některé části seriálu jsou určitě slabší, ale jsou zde i takové, které možná jednou budoulegendárnía mohla by se z nich časem stát iklasika, kterou budou parodovat jiní. Za mě jasnéMambo No.5*---9,4/10(28.09.2025)