Byl jednou jeden dům (1974)

Lehký odér normalizace se utajit nedá, interiéry i exteriéry působí vyloženě televizně, ale našlapané obsazení (Filip zručně hrábl do tehdejší smetánky pražských kin, on Činoherního klubu po Národní divadlo) a poměrně zdařilý, byt občas lehce divadelně stylizovaný, scénář všechno přebijí. Na malé ploše seriálu (dnes bysme řekli minisérie) se daří přiblížit atmosféru težké doby se solidně nahozenými postavami a emocemi, odpovídající dějinným událostem. Klidně by mohl být delší a častěji reprízován.(07.12.2017)

Není to scénaristicky dokonalé a příběh, postavy zde neprocházejí klasickým seriálovým vývojem, pět dílů je na to málo. Seriálový potenciál také ruší to, že pozadí druhé světové války se stává hlavním motivem. Taková malá epopej o životě jednoho pražského baráku za druhé světové války. Troufám si tvrdit, že by tenhle seriál docela zapadl, nebýt toho hvězdného hereckého obsazení. Tady sešlo pár generací nejlepších českých herců a dívat se na ně je paráda.(03.10.2011)

Vykreslená předválečná atmosféra osudů svérázných obyvatel z Bagounové ulice ze Žižkova byla nádherně natočená. Dnes už se taková pospolitost v domech nenosí. Byl to takový zvláštně příjemný, ale svérázný svět pavlačových lidiček. Obsazení známými herci toho času byla trefa do černého. Ohromná kulisa žižkovského pavlačového domu byla vytvořena v atelieru Barrandovského studia a malá část venkovních záběrů byla z Ostrovní a Spálené ul. Prahy 1. Ale teď se vraťme v historii o nějakých pár let zpátky. Přidám malou historku. Můj děda prožil své dětství v obdobném domě, kde byl obchod pana Procházky, který prodával prakticky všechno: čokolády, bonbony, mouku, čaj, lízátka, různé věci do domácnosti. Samozřejmě někteří lidé si nemohli dovolit vše koupit. Proto mnoho chudých rodin té doby si kupovalo v tomto obchodě na dluh. Procházka dluhy lidem nejchudším odpouštěl. Jaký to byl pro něj šok, když tři roky po válce jednou kdosi ráno zaklepal na roletu obchodu a to nevěštilo nic dobrého. A syn z té rodiny nejchudších vše pro akční výbor zabavil. Pan Procházka rok po likvidaci obchodu se vrátil z vězení. Vyhublý, s téměř podlomeným zdravím. Z dobráka zbyl jen šedivý knír a smutné oči. I taková byla doba. Zpět k seriálu, musím je pochválit, všichni to hráli velmi dobře. A určitě se ještě rád znovu podívám.(30.12.2008)

Nevím, jak to tu vypadalo za Protektorátu. Tehdy jsem byl ještě takhle malej. Tehdy byli ještě takhle malí i moji rodiče. A vlastně i prarodiče, protože se v té dob, věřte nevěřte, (plus mínus pár let) narodili. Takže, jak já mám kčertu vědět, jaká tehdy byla atmosféra a jak to tu vypadalo? Ale to ponechme stranou. Tenhle seriál je podle mě naprosto průměrný. Kdyby ho natočili dnes, byl by to stoprocentní odpad kousek nad Ulicí a vedle Ordinace. Jediné, co ho pozvedá nad všechny ostatní seriály, jsou herecké výkony a to každýho jednoho herce v něm. Ono taky, když dnešní plat jednoho z nich by vystačil tehdy pro všechny, není tak těžký obsadit jenom ty nejlepší kapacity i do těch největších štěků, že. Příběhem je to prostě jen další seriál ze života nějakýho vzorku obyvatelstva. Nejvíc se mi tu asi líbila postava Josefa Vinkláře, a zaujal mě Zdeněk Řehoř, protože to není tak dávno, co hrál usedlého postaršího pána v Takové normální rodince. Takže, všechny mé hvězdičky putují pouze a jedině k hercům.(22.03.2007)

Jedno z nejlepších děl naší filmové kinematografie a to hlavně díky hereckým výkonům našich největších hereckých hvězd. Scény jako odchod mužů při mobilizaci ("A nebojte, my jim to ukážeme."), reakce Vl. Menšíka na mnichovskou zradu, sešlost v hospodě po atentátu ("Tady českej lev konečně zalomcoval řetězem.."), J. Vinklář učí J. Hanzlíka boxovat a další a další jsou opravdu hereckými koncerty a nejen to - režie Františka Filipa i scénář jsou tak krásně česky lidské, že toto dílo spolu s Chalupáři tvoří špičku televizní tvorby. A poslední scény na barikádách ? Myslíte si, že lidé v té době sovětské tanky nevítali ? Že se nevylepovalo Rudé právo ? Nebo že se nepředvídal zánik drobného podnikaní ? Tento seriál je naopak historicky věrný a to navzdory době, kdy vznikal. Jen ten poslední záběr na tank 23 tam nemusel být, ale taková byla doba. Na to, že se v seriálu mohlo mluvit a soukromém podnikání, Masarykovi, legionářích nebo atentátu, je to ještě přijatelná daň.(24.07.2006)