Agui Maeumeul Ilgneun Jadeul (2022)

Tohle byl opravdu mimořádný seriál. Mám ráda tyto temnější kousky a tady se autorům podařilo celkem realisticky představit drsné začátky profilovačů v Koreji. Seriál se s ničím nemazlí a sází divákovi jednoho masového vraha za druhým, kde se snaží názorně ukázat, jak moc hluboko se profilovač musí ponořit do jejich mysli se vším všudy a tedy i vypořádání se s psychickými následky. Líbilo se mi, že se nezapomnělo ani na rodiny pozůstalých. Co mi tam trochu chybělo, tak znázornění i normálního života, který zde byl ukázán je velmi okrajově, až má člověk pocit, že hlavní hrdina žádný osobní život prostě nemá. Neříkám, že bych potřebovala nějaké milostné drama, ale pár scén tam dát mohli, aby i divák byl schopen spatřit sem tam to světlo a krásu života. Kim Nam Gilovi role sedla, věřila jsem mu každý výraz. Ostatní herecké obsazení se také povedlo, především pak Jin Seon Kyu, se kterým měl hlavní hrdina výbornou chemii. Hudební podkres vkusně doladil ponurou atmosféru. Upozorňuji, že seriál je opravdu pro otrlé.

Velmi zajímavý vhled do počátků práce speciálního týmu forenzních profilovačů v Koreji konce 90. let. Vím, že jsem kdysi zkoušela i americkéhoMindhuntera, ale po pár úvodních dílech jsem skončila, protože mě seriál nebavil. Oproti tomuThrough The Darknessjde rovnou in medias res, servíruje jednoho vraha po druhém a velmi detailně se zaměřuje na vyšetřovací i profilovací postupy, které vlastně tvoří notnou část seriálu – o osobním životě vyšetřovatelů se dozvídáme jen útržky a dění nenarušuje žádná zbytečná vata (u Korejců docela oblíbená). Občas můžeme sledovat jejich popracovní alkoholové dýchánky, které jsou ale vlastně také jakousi součástí jejich psychicky nadmíru náročného zaměstnání, které je vede těmi nejtemnějšími zákoutími lidské mysli, zkrátka „through the darkness“. Seriálu jednoznačně dominuje Kim Nam-gil, který si mě získal už svou rolí vPísni banditů. Zádumčivý detektiv propadající se do hlubin zločinu, z nichž už se málem nevymaní, mu sedl ještě o kus víc. Aneb jak píše Nietzsche: „Ten, jenž bojuje s monstry, by si měl dát pozor, aby se sám nestal monstrem. A kdo dlouho hledí do propasti, toho propast pohltí.“ Konec poslední epizody, který dostal o poznání více barev než epizody předchozí, však dodává skupině vyšetřovatelů i divákovi naději, že boj se zlem není zbytečný.

Kriminálnych seriálov vzniká po celom svete neúrekom. A niet sa čomu čudovať, keďže sú žiadaným artiklom. Avšak tým, ako veľa ich je, je čoraz ťažšie prísť s niečím, čo diváka skutočne zaujme a pozitívne prekvapí. Dvanásťdielny juhokórejský počinAgui Maeumeul Ilgneun Jadeulz roku 2022, nachádzajúci inšpiráciu v skutočných kriminálnych prípadoch tejto ázijskej krajiny, je počinom obstojným, ale kvalitatívne nanajvýš priemerným, nijak zvlášť sa nevymykajúcim z rámca tradičných kriminálnych seriálov. Hlavná dejová línia sleduje tím vyšetrovateľov, ktorí sa špecializujú na vytváranie profilov páchateľov - vrahov, pričom príbeh naprieč dvanástimi epizódami približuje viacero kriminálnych prípadov. Inšpirácia americkým seriálomMindhunterje v tomto prípade zrejmá, ale ani zďaleka nemožno hovoriť o kvalitatívne tak dobrom počine. Aj keď kórejskému dielu z príbehového hľadiska zvlášť niet čo vytknúť, pričom najmä postavy niektorých vrahov, ale aj vyšetrovateľov sú dobré, seriál nie je natoľko výrazný a na diváka neurobí až taký veľký dojem. Niekoľko vecí mu dokonca treba priamo vytknúť. Jeho asi najväčším neduhom je chaotická dramaturgia epizód, a to predovšetkým v prvej polovici seriálu. Nielenže sa v nich neraz "skáče" sem-tam, ale jednotlivé prípady uprostred epizód končia a začínajú sa nové. To je prinajmenšom trochu zvláštne, divák by skôr čakal ukončenie prípadu v závere epizódy, ale dobre. Postupne sa ale seriál dramaturgicky "učeše" a je to vidieť. V závere už dokonca buduje dej tak dobre, že záverečné dve časti pôsobia zbytočne uponáhľane a prípad v nich by si zaslúžil viac priestoru. Vytknúť je potrebné aj cenzúru obetí vrahov, čo škodí celkovej atmosfére seriálu. Ale juhokórejská televízia asi má také pravidlá.Agui Maeumeul Ilgneun Jadeulje seriálom pozerateľným. Divákovi ponúka obstojný príbeh, dobré postavy a menej tradičnú výpravu. Napriek tomu tentoMindhuterv kórejskom šate z celkového hľadiska predstavuje skôr kvalitatívny priemer, ktorý ale diváka určite neurazí.

Hemží sa to tu sériovými vrahmi, ako dementmi v parlamente a i keď sa občas objaví nejaká tá primitívna vsuvka, dejovo samotný seriál neustálym prílevom nových, navzájom sa prelínajúcich prípadov nijak nenudí. Áno, tento námet sa dá smelo prirovnať k americkému úspechu v podobe “Mindhunter”, akurát že tento pokus, vzhľadom na fiktívne postavy v podobe vrahov, prakticky nemôže dosiahnuť takého filmárskeho úspechu, ako spomínaný počin “z poza mláky”. Každopádne, v rámci žánru, napriek 12tim epizódam, veľmi vydarená záležitosť.“Ejty prsent”.

Váhala jsem mezi 3* a 4*. Oceňuji herecké obsazení, nic vyumělkovanyho, ale ty výkony jsou dosti na hraně. Nejlepší byli asi zločinci, detektivové už nic moc. Postupně se to zlepší, tak se nakonec přikláním ke 4*. Určitě se na to dívat dá.