13. komnata S17E12 — 13. komnata Ronyho Martona

Zpěvák z Indonésie, kterého proslavil hit "Hastrmane tatrmane", nesouhlasil s vojenskou diktaturou v rodné zemi a 35 let nemohl ani navštívit domov. Jeho příběhem o budování života v zemi s odlišnou kulturou provází Martina Hynková Vrbová... Rony M, vlastním jménem Jaroni Surjomartono vyrůstal na indonéském ostrově Jáva. Ve dvaceti letech, v roce 1963, přiletěl do Prahy, kde po kursu češtiny nastoupil na VŠE. Představoval si, že se po promoci vrátí zpátky do vlasti. V Indonésii se však v polovině šedesátých let dostal k moci generál Suharto, který zavedl vojenskou diktaturu. Jaroni Surjomartono odmítl podepsat věrnost novému režimu, a tak se již nemohl vrátit do Indonésie stejně jako asi polovina z tehdejších dvou stovek indonéských studentů v Československu. Měli to štěstí, že Československo jim nabídlo pomoc a mohli zůstat. Surjomartono se ještě před promocí stihl oženit (manželka je z Moravy) a zůstal v Praze, kde se jim narodily dvě dcery a syn. Hudbě se věnoval už doma, v Praze začal zpívat ve skupině, kterou založili indonéští studenti. Upozornil na sebe vítězstvím v soutěži Hledáme nové talenty 1971. Po seznámení s Petrem Hannigem se posunul směrem k střednímu proudu a získal popularitu pod uměleckým jménem Rony Marton. Píseň Zdeňka Merty "Hastrmane, tatrmane" se stala v roce 1973 velkým hitem. Jeho hudební kariéra zpěváka pop music kulminovala v polovině sedmdesátých let. Ve stejné době dal ale Rony přednost oboru, který vystudoval a až do odchodu do penze pracoval jako inženýr ekonomie. Na veřejnosti se jako zpěvák objevoval jen zřídka. V současnosti zpívá už jen na dobročinných akcích a doma pro radost. Protože nestál o pas komunistické země, zažádal si o nové občanství až po listopadu 1989. Se svými příbuznými a přáteli v rodné Indonésii se ale mohl setkat až po pádu Suhartova režimu v roce 1998. Vrací se tam dodnes, ale jen jako návštěvník.