13. komnata S16E07 — 13. komnata Vladimíra Kratiny

Charismatický herec byl v době totality nařčen z výtržnictví, vězněn a hrozil mu konec herecké kariéry... Herec, zpěvák, písničkář a producent Vladimír Kratina se narodil v roce 1952 v Praze. Dětství strávil na Křivoklátsku a v jeho dvanácti letech se rodina přestěhovala do Ostravy. Tady vystudoval gymnázium a hrál na bicí a kytaru ve studentské beatové kapele, pro kterou i komponoval. Vyučil se fotografem, poté v roce 1975 absolvoval DAMU. Hrál v Divadle Vítězného února v Hradci Králové, Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v zájezdovém divadle Dílna 24, ve Studiu Ypsilon, hostoval i v Národním divadle. Dodnes je v angažmá Činoherního klubu v Praze. Po roce 1999 se věnoval také podnikání v umělecké oblasti, mimo jiné produkoval muzikál na ledě Mrazík. Mužný vzhled jej ve filmu i televizi předurčil k rolím drsných a statných chlapů. Divákům utkvěl v paměti díky filmům Křehké vztahy, Prázdniny pro psa, Děti zítřků, Chobotnice z II. patra, Všechno nebo nic, Stav ztroskotání, Pan Tau, Fontána pro Zuzanu, Hranaři, Smrt talentovaného ševce, z novějších titulů České televize je to Metanol či taneční soutěž StarDance. Na svém kontě má řadu televizních seriálů, např. Přítelkyně z domu smutku, Já, Mattoni, Labyrint aj. Vladimír Kratina byl v roce 1972 nařčen z výtržnictví, při němž měl během májových oslav údajně strhnout z budovy divadelního studia DAMU rudou vlajku. Ve skutečnosti ji jen sebral z chodníku, kam ji srazila prudká bouřka. Horliví příslušníci SNB však Vladimíra okamžitě zatkli a odvezli do ruzyňské věznice. Tam strávil několik týdnů ve vazbě, kde s ním rozhodně nejednali v rukavičkách. Za výtržnictví mu hrozilo až osmnáct měsíců natvrdo. A to bylo ještě štěstí, že na vlajce nebyl srp a kladivo… Od trestu ho zachránila právnička ex-offo a díky svému vlivnému profesorovi Otovi Sklenčkovi ho podpořila i divadelní fakulta. Nakonec bylo trestní stíhání zastaveno cestou milosti od tehdejšího prezidenta generála Ludvíka Svobody. Mladý herec mohl dokončit studia na DAMU. Nebýt toho, diváci by se s talentovaným umělcem už nejspíš nesetkali. Stigmata zážitků z totalitního vězení, kde zažil i fyzické útoky bachařů, a psychický teror fanatické prorežimní prokurátorky si však Vladimír, přes svou nezdolnost, nese v sobě dodnes.