Zelená místnost (2015)

Moc jsem nepochopil, čím přesně měl být snímek hororový, ale možná je to jen mou definicí hororu jako filmu, při jehož sledování bych měl pociťovat něco jako znepokojení, šimrání v zátylku, když už teda ne rovnou strach. Ale jinak docela fajn příběh, kde se střílelo do nácků, což je vždycky uspokojivá podívaná, víc nepotřebuju. Ale po skutečném hororu se podívám někde jinde.

Nechápu všechen ten rozruch, který tenhle film vyvolal. Děj a vývoj jsou jednoduché a moc toho nenabízejí (není to thriller), a mimochodem je to jen smutný, krvavý chaos, nic velkolepého. Takže moc nečekejte. Nejlepší na tom jsou některé úmrtí a Patrick Stewart s tím zlým hlasem, který mu dokonale sedí. Nestojí to za to.

Taková ta nekonečně dlouhá noc, tentokrát ne v poušti, ale v hlubokých lesích, takže zeleno nebylo pouze v místnosti. Navštívit s tímto repertoárem podobný klub se rovná sebevraždě, problémy jsem čekal mnohem dříve, nejpozději se skladbou Nazi Punks, Fuck Off. Jeremy Saulnier rozehrává svoji multižánrovou hru v zajímavém a vlastně dost opomíjeném prostředí (a ten soundtrack!). Z prakticky hudebního filmu se stává thriller, aby se plynule přešlo do hororu, konkrétně slasheru, ve kterém není jeden maskovaný zabiják, ale vcelku sympatický důchodce, který má na zabíjení svoji červenotkaničkovou armádu. Tady se žánrově nekončí, Saulnier zkoumá několik hororových subžánrů, aby zakončil fungujícím dramatickým finále. Je to forma "tady a teď", takže o postavách víme jen to, co samy řeknou. Což může být především u červenotkaničkové strany složitější, řeší mezi sebou věci, které se ve filmu nestaly, o to je to zajímavější.

Mohl to být fajn thriller, ale hned na začátku se to sesypalo jak domeček z karet. Dvě věci mi film totálně zkazily, začnu tou čistě subjektivní, která je nejspíš jen můj problém. Jako já když dostanu do rukou film, ve kterém mají být záporáky skinheadi/náckové, tak očekávám, že to bude mít svůj účel. Například že hlavní postavy po koncertě narazí na místnost, ve které by pár nácků popravilo někoho barevného, kterého si někde na okraji města odchytili. Nic teatrálního, prostě něco ve stylu zakousnutí do patníku v Kult hákového kříže. Toto by pro mě bylo mrazivé, nácky by to představilo jako plnou hrozbu a navíc by mělo logiku, že by ty pankáče jakožto očité svědky nechtěli nechat odejít. Místo toho tu máme "obyčejnou" vraždu nějaké holky, kterou pankáči ani nevidí (je už mrtvá) a která byla, jestli jsem to dobře pochopil, snad vraždou ze žárlivosti? Tohle si cpěte do nějakého Adama Dalglieshe nebo slečny Marplové, proboha, takhle mohlo jít o úplně jakýkoliv underground, metalový, punkový, hip-hopový, nemá to vůbec žádný význam. A v tomto kontextu mi přišlo i nesmyslné to vyhrocení ze strany nácků. Ale jak říkám, je to subjektivní, to překousnu. S čím už mám ale obrovský problém (a určitě nejsem sám), je ta abnormálníZMATENOSTtoho všeho, přesně od chvíle, kdy se nastartuje zápletka. Kdo tu holku zabil? Ta bloncka patří k náckům nebo je to jen návštěva? Ten vlasáč patří ke komu? Proč je pořadatel hodný, ale stejně pankáče zamkne? Kam zmizel ten vlasáč? Proč se volá policie, aby přijela a odjela? A hlavně, proč, proboha, zavřou s těmi pankáči v místnosti jednoho nácka + tu bloncku a ne pouze ty pankáče? Naprostý guláš v postavách, kdo patří ke komu a proč tam si tam všichni počínají tak schizofrenním způsobem. Korunu všemu nasazují situace, kterénedávají žádný smysl, jako když nácek míří pistolí na pankáče, pak jim pistoli dá a pak chtějí pankáči dát zbraň profesoru X (blink man gif). A to nemluvím o červených tkaničkách, které se film ani neráčil vysvětlit. Druhá polovina filmu se sice trochu rozjede, má to pár dobrých scén a skvělé gore, ale ta pachuť z idiotské nepřehlednosti zůstala. Nebylo lepší udělat přímočarou naháněčku "viděli vraždu, tak je zabijem"? Místo toho taková překombinovaná šaškárna, kdy ta snaha profesora X zahladit stopy, je víc ke škodě než užitku. Jedna hvězda za gore a druhá za hlášku o Black Sabbath.

Ježiš, co zase znamená ten popisek horor, dyť je to thriller jak kráva o kapele mladých pankáčů, co se ocitnou v nesprávném čase na nesprávném místě. Záčatek jsem psychicky hodně nedával. Ne, že by tam byl nějaký teror, krev atd., prostě mladí jenom mají jako punková kapela hrát na skinheadském koncertě a ty jejich pocity a situace mi připoměly mé působení v kapele. To jsem i mezi zuby procedil hlášku Hawkeye Pierce z posledního dílu seriálu M.A.S.H.: "Tý, ty zkurvysynu, proč si mi to připoměl?". Ale k filmu. Bavilo mě to. Když to zase budou dávat v tv, klidně znovu mrknu. Krom úvodu samozřejmě XD)))))).